Očima Saši Mitrofanova: Kdyby bylo Maďarsko náš vzor

„Teď jde o všechno! Česká republika čelí zásadním výzvám, které ovlivní naši budoucnost na dlouhá desetiletí. Svět kolem nás se mění – čelíme důsledkům ruské agresivní politiky, nárůstu populismu a extremismu i nejistotě v mezinárodní ekonomice. V těchto volbách jde nejen o další čtyři roky vlády, ale o demokracii, bezpečnost, prosperitu a hodnoty, na kterých stojí naše společnost,“ řekl Petr Fiala.

Přeháněl? Kéž by přeháněl. Naopak je ještě dost zdrženlivý. Inu politik a navíc současný premiér. To klade spoustu omezení. Já je nemám, proto dodám: půjde o to, zda zůstane Česko po možném spadnutí nové železné opony na Západě, nebo se ocitne tam, kde vládne russkij mir.

Přeháním? Kéž bych přeháněl. V případě, že se po říjnových volbách ujmou v Česku moci příslušníci současné opozice, budou moci naplno a už jménem českého státu rozvinout svou náklonnost k metodám, kterými pracují jejich přátelé nejbližší, kteří se, jak známo, nacházejí v současné vládnoucí garnituře Maďarska.

Pojďme se podívat, co by Česko čekalo, kdyby zavládl slogan Maďarsko, náš vzor. Pro stručnost to budou pouze dva příklady.

1. Orbán možná zakáže soupeři kandidovat. Nabízí se dva scénáře, jak jej vyřadit z voleb.

2. Orbánova strana Fidesz předložila návrh zákona, který by vládě umožnil omezovat, penalizovat a potenciálně zakazovat organizace, které označí za hrozbu pro národní suverenitu.

Není zapotřebí obzvláště velké představivosti, aby dokázali aplikovat tyto metody na české poměry v situaci, kdyby v Česku vládl Andrej Babiš se stranami, které otevřeně hlásají zničení současného demokratického systému. Toto mentální cvičení by mohlo prospět jedincům, kteří říkají: „No bože, jednou budou zvoleni populisté, fašisté a komunisté. V dalších volbách to napravíme!“

Pendrek napravíte, milánkové.

A když jsme u těch nezbytných prostných pro mozek, nikomu neuškodí podívat se na výpis spojnic Andreje Babiše a Ruska.

Znám už zpaměti výmluvy a obezličky, kterými se kryjí buď příznivci zničení demokracie, anebo spoluobčané s vrozenou nechutí k přemýšlení. „On je Babiš ukotvený na Západě.“ „Oni s tou likvidací systému jenom kecají.“ „Je svoboda, tak může každý říkat, co chce, ne?“

Já bych ale věnoval pozornost slovům zástupce státu, který je už léta terčem likvidátorů svobody.

Někdy jsou věci tak prosté.