Článek
Stát v současnosti ve skupině drží zhruba 70 procent akcií, zbytek vlastní minoritní akcionáři.
Ze současné struktury ČEZ se do nové společnosti vyčlení prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby. Jednat se tak bude například o ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet, ČEZ ESCO či firmy z tradingu. Energetická skupina si v nové dceřiné firmě ponechá 51procentní podíl, zbylou část výhledově skupina nabídne investorům.
Vyčleněná společnost podle představenstva ČEZ může lépe dosáhnout na jiné zdroje financování, a to mimo jiné proto, že nebude svázaná s uhelnými a jadernými elektrárnami. To totiž může v některých případech část investorů odrazovat. Podle místopředsedy představenstva Pavla Cyraniho by to mohlo zlepšit finanční flexibilitu celé skupiny. Prodej minoritního podílu by pak podle něj mohl zajistit peníze pro eventuální výkup minoritních akcionářů ze skupiny.
Cyrani před schvalováním změn ve struktuře skupiny uvedl, že ocenění dceřiné společnosti se teprve uskuteční. Není zatím ani určen název nového podniku, nyní se používá pouze pracovní zkratka DSZS. Představenstvo také nemá stanoven harmonogram pro odkup vlastních akcií. Ten by projednávala v budoucnu další valná hromada.
Zestátnění společnosti je jedním z deklarovaných cílů současné vlády, která ho odůvodňuje potřebou uvolnit firmě ruce k investicím. Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve uvedl, že kabinet chce celý proces plného ovládnutí ČEZ stihnout nejpozději do konce stávajícího volebního období v roce 2029.
Společnost ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk společnosti tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy 5,8 procenta. Provozní zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA) loni činil 137 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o přibližně 400 milionů korun. Provozní výnosy meziročně klesly o tři procenta na 333,4 miliardy Kč.
