Zahradnice se podělila o nejčastější chyby při pěstování v květináčích. Vévodí zálivka

Rozhodně impulzivní nákup rostlin a výběr pouze očima. Chybou je určitě i použití nádob bez odtokových děr. Neúspěch může být také způsobený nesprávnou zálivkou, přemokřením substrátu. Rostliny je potřeba přiměřeně zalévat, v bezmrazých dnech dokonce i v zimě, pokud na květináče neprší nebo nesněží. Lidé se často domnívají, že rostliny vymrzly, ale ony jednoduše uschly.

Nejdříve si musíte uvědomit, jak velký prostor máte na balkoně či terase k dispozici, kolik nádob budete potřebovat, jaký bude jejich objem a kolik času můžete rostlinám věnovat.

Katalog e-shopu nebo nabídka hobbymarketu je krásná věc, ale na začátku na to zapomeňte. Dívejte se na balkon v průběhu dne – máte ho orientovaný na jih nebo jihozápad? Svítí na něj celý den slunce? Nebo je naopak většinu dne ve stínu? Chrání ho okolní stěny, jako třeba u lodžie, je to klasický balkon nebo odkrytá terasa? Zkuste se i podívat, co vaši sousedé s úspěchem pěstují.

Vybírejte materiály určené pro venkovní použití. Možností je spousta, od plastu přes glazovanou keramiku až po terakotu. Využít lze i staré plechové kýble, kameninové hrnce, proutěné koše. Nádoba by měla být o 30–50 % větší, než si myslíte, že potřebujete. Větší objem substrátu funguje jako tepelný a vlhkostní izolant. Rostliny v něm méně trpí výkyvy teplot a suchem. Čím větší kořenový bal a objem substrátu, tím méně práce budete mít.

Určitě zahradnický, bez rašeliny. Rašelina je velmi vzácná surovina, jejímž vytěžením ničíme naši planetu a životní prostředí. Do substrátu přidejte perlit, přírodní minerální materiál, který zlepší propustnost. Nezapomeňte ani na drenážní vrstvu z keramzitu (3–5 cm). V případě, že vysadíte rostliny, které vyžadují přihnojování, doporučuji univerzální organominerální práškové hnojivo nebo organické hmyzí hnojivo, které je skvělé i v boji proti škůdcům.

S výsadbou trvalek můžete začít klidně už v březnu, jakmile povolí půda. Pokud přijde nečekaný mrazík, stačí nádoby na noc přikrýt netkanou bílou textilií nebo obalit jutou či přikrýt kartonovou krabicí. Letničky se vysazují do venkovních nádob ve druhé polovině května. Doporučuji sledovat počasí a při očekávaných mrazících květináče a truhlíky přesunout na noc do bezmrazé místnosti.

Řešila bych to samozavlažovacími nádobami. V druhém kroku pak správným výběrem rostlin a jejich umístěním. Na plném slunci prospívají středomořské rostliny, které nejsou náročné na zálivku. Oblíbila jsem si vysoké rozchodníky (Sedum telephium, např. Stardust nebo Sedum spectabile, např. kultivar Carl). Výborná je také levandule, šanta, marulka, rozmarýn. Z okrasných trav kavyl, kostřava.

S letničkami bych byla opatrná, ale nejlepší zkušenost s výhní na slunci mám se vzpřímenými muškáty, šalvějí pomoučenou a šruchou. Můžete zkusit kany, jsou impozantní.

Do stínu se z letniček hodí begonie, snesou i přísušek, nebo pokojové kopřivy. Z vytrvalých doporučuji bohyšky (na zimu zatahují), liriope, ostřice, zběhovec.

Pěstování růží je náročnější disciplína. Vyžadují opravdu velkou nádobu, aby se substrát v létě nepřehříval. Péče o ně je stejná jako na zahradě, tzn. střih, přihnojování, boj se škůdci nebo černou skvrnitostí. Na vodu i hnojení jsou náročné i hortenzie velkolisté.

Často se lidé domnívají, že zvládnou slunečné stanoviště, ale nezvládnou. Také popínavý plamének, latinsky Clematis, se v nádobách pěstuje špatně. Nesnáší prohřívání substrátu, protože pro úspěšný růst potřebuje přistíněné kořeny. Zároveň vyžaduje stanoviště na slunci. Do nádob ho vůbec nedoporučuji, stejně jako vřesy.

Určitě zmíním jarní cibuloviny, na které se dost zapomíná. Vysaďte je už na podzim, na jaře budete nadšeni prvními zářícími barvami. Skvělé je k nim přidat čemeřice nebo bohyšky. Raší později, takže hlavní roli cibulovinám neseberou.

Velmi oblíbené je vrstvení cibulovin, tzv. lasagne. Do spodní vrstvy, nejhlouběji, vysaďte největší cibuloviny, třeba narcisy, na ně menší rostliny, například tulipány a těsně pod substrát ty nejmenší cibuloviny, doporučuji krokusy.