Ruina hradu Osek je jednou z nejrozsáhlejších ve střední Evropě

Jedná se o jednu z nejrozsáhlejších hradních ruin ve střední Evropě. Hrad nebyl nikdy dokončen, přesto má úctyhodné rozměry – délka přes 250 metrů, šíře kolísá v rozmezí 60 až 95 metrů. Zastavěná plocha byla větší, než jakou má Karlštejn. Proto si vysloužil jméno Riesenburg, tedy Obří hrad. Německé názvy byly v té době módní.

Nyní od stromů částečně vyčištěný a stavebně zajištěný díky nadšencům z občanského sdružení si zahrál pod jménem Pokštejn ve filmu Páni kluci. Sem umístila režisérka Věra Plívová-Šimková pasáž, kdy se jde trojice klukovských hrdinů ukrýt před trestem na hrad a při tom najdou peníze z vyloupené banky.

Než dojdete ke zřícenině, můžete se o ní dozvědět velké množství informací z tabulí rozmístěných od úpatí kopce až k hradním zdem. Je jich asi 25, takové množství jsem ještě nikde neviděl, je to jako exkřížová cesta.

Zakladatelem hradu byl pravděpodobně král Václav I. Stavebníkem a majitelem pevnosti střežící obchodní stezku přes Krušné hory do Saska byl Boreš I. z Oseka. Podle hrábí v erbu nazval František Palacký rod Hrabišici, přestože se majitelé psali páni z Riesenburka.

Boreš bylo tehdy velmi oblíbené jméno, po zakladateli rodu se objevují další a další stejnojmenní potomci. Hrad v písemnostech existuje již v roce 1248, majitelé založili i velkolepý cisterciácký klášter v Oseku.

Boreš I. byl oblíbencem krále Václava, zastával funkci nejvyššího maršálka Českého království. Jeho zásluhou byla potlačena vzpoura Václavova syna Přemysla Otakara II. To mu Přemysl nikdy neodpustil. V roce 1275 se neúspěšně postavil proti králi a v roce 1277 byl spolu se Závišem z Falkenštejna zajat a popraven.

V držení Hrabišiců byl hrad do roku 1398. Poté ho bez králova vědomí prodali míšenskému markraběti Vilémovi. Stalo se tak kvůli velkému zadlužení posledního z Hrabišiců.

Až po příchodu do členitých ruin si uvědomíte mohutnost hradu, který stojí na skalnatém ostrohu mezi dvěma potoky. Ve středověku asi byly svahy v okolí holé, aby mohl být sledován pohyb případného nepřítele. Nyní je pevnost zastíněna okolními lesy.

Jádro s obytnými věžemi a kaplí stojí na nejvyšším místě ostrohu, k němu ze západu a jihu přiléhá rozsáhlý areál dolního hradu obklopený hradební zdí se střeleckými věžičkami. Všemu dominuje mohutný bergfrit, poslední útočiště obránců. Věž sloužila jako výhledové místo, kvůli havarijnímu stavu je uzavřena.

Míšenští hrad mohutně opevnili, do českých rukou se znovu dostal v roce 1459 za vlády Jiřího z Poděbrad. Králi vadilo, že má hluboko ve svém území hrad patřící cizákům.

Usídlil se tu králův oblíbenec a častý věřitel Prokop z Rabštejna. Jeho následovník Jindřich z Rabštejna byl pěkný mizera, podnikal loupeživé výpady do Saska. Přítrž řádění učinila saská knížata v roce 1473, kdy byl hrad prokazatelně dobyt. Tím začal postupný zánik dosud mocného hradu.

Dalšími majiteli byli Kaplířové ze Sulevic, ti se za čas usídlili na zámku v Duchově a Rýzmburk začal chátrat. Po požáru v 16. století byl ruinou. Duchcovští Valdštejnové ji nenechali zcela rozvalit, částečně opravená sloužila k romantickým výletům. V roce 1922 propadl majetek státu.

Turisticky je hojně navštěvovaný, pro většinu místních je to srdeční záležitost. Relax tu je opravdovým balzámem na duši, jen pár kilometrů od civilizace.

Dnes je hrad ve vlastnictví města Osek, kde se nachází velkolepý cisterciácký klášter. Barokní areál má základy v románsko-gotickém klášteře. Jeho součástí je kostel Nanebevzetí Panny Marie, konvent, prelatura a hospodářské budovy. Vaří tu velmi dobré pivo.