Muzeum Barberini přiváží do německé Postupimi americkou modernu

Americké umění první poloviny 20. století dodnes není v Evropě příliš známé. Výstava proto představuje průřez severoamerickým malířstvím se zaměřením na krajinu, portrét a město, ale také na paralelně se vyvíjející abstraktní malbu. Ta kulminovala po roce 1945 ve formě abstraktního expresionismu, tehdy se také New York stal novým centrem umění. Celý tento proces přiblíží právě Phillipsova sbírka. Výstava tak přináší panorama témat i stylů od impresionismu po abstraktní expresionismus. K vidění jsou díla autorů George Inness (1825–1894), Marsden Hartley (1877–1943), Georgia O’Keeffe (1887–1986), Richard Diebenkorn (1922–1993) a mnohých dalších.

Dr. Ortrud Westheiderová, ředitelka muzea Barberini, se prostřednictvím této mezinárodní spolupráce snaží prosadit pragmatický přístup muzea, které chce prezentovat mezinárodní umění světového významu v rámci tematicky zaměřených výstav. Naposledy se německá moderna ukázala v Německu v roce 2009 v Hamburku na výstavě Edward Hopper a jeho doba. Dnes je prezentována v Postupimi v osmi tematických výstavních místnostech: „Americká cesta k moderně se dá prostřednictvím Phillipsovy sbírky skvěle ukázat. Pro muzeum Barberini je taková spolupráce velkou ctí,“ komentuje ředitelka muzea. Dr. Dorothy M. Kosinski, ředitelka Phillipsovy sbírky, k tomu dodává: „Těší nás, že jsme mohli poskytnout do Postupimi naše nejvýznamnější díla a prezentovat tak americkou modernu v Evropě. Nově otevřené muzeum Barberini k tomu poskytuje skvělou příležitost.“

Kritik umění a mecenáš Duncan Phillips (1886–1966), zakladatel stejnojmenné sbírky ve Washingtonu D. C., doprovázel a podporoval umělce americké moderny především v meziválečném období. Díky jeho sběratelské činnosti vznikl kánon americké kunsthistorie. Předčasná smrt jeho otce i bratra ho přiměly k tomu, aby z rodinné sbírky vytvořil muzeum věnované právě jim. Phillipsova sbírka založená v roce 1921 stála za vznikem Museum of Modern Art (1929) a Whitney Museum of American Art (1931). Phillipsovo přesvědčení o univerzálnosti řeči umění je dodnes pro mnohé inspirací.