Článek
Vzdálenost od centra kraje a podmínky pro přidělení dotací jsou prioritní důvody, proč tato národní kulturní památka nedosáhne na evropské dotace. Přesto se poslední roky probouzí ke své původní kráse.
Exteriéry kostela byly opraveny z příspěvků státu, Pardubického kraje a také z darů od jednotlivců a firem poskytnutých Nadačnímu fondu poutního místa Kalvárie od roku 2004 do roku 2019. V současnosti se zde restaurují interiéry.
Pardubický kraj pomohl s obnovou několika kamenných křížků a drobných památek, jeho hlavní pozornost ale konečně bude soustředěna i na poutní areál Kalvárie se sousední Kněžskou rezidencí a křížovou cestou od kostela Všech svatých v Jaroměřicích.
Památkou Plzeňského kraje je jezuitská kolej
Nadační fond poutního místa Kalvárie Jaroměřice má navíc zpracovanou studii na vybudování relaxační zahrady u Kněžské rezidence.
„Jenže vzhledem k tomu, že sousedící pozemek nepožívá památkovou ochranu, nedosáhneme na evropské dotace,“ postěžovala si starostka Jaroměřic Iveta Glocová (nez).
Vznikla po moru
Roztříštěné vlastnictví pozemků v celém poutním místě je jedinou příčinou složitého získávání evropských dotací.
„Nelíbí se nám, že ochranu požívají pouze pozemky pod jednotlivými objekty, ale okolí těchto staveb je bez jakékoli památkové ochrany. Rádi bychom iniciovali rozšíření ochrany o navazující pozemky,“ řekl Právu náměstek hejtmana Roman Línek (KDU-ČSL).
Kalvárie byla stavěna od roku 1713. Její vznik nad vesnicí je spojen s vděčností za odvrácení morových ran a také za to, že manželka barona Františka Michala Šubíře Johana Konstancie přežila ve zdraví těžký porod.
Poutní areál spadá pod farnost Jaroměřice a je spravován řeholníky kongregace pasionistů. Je duchovním sídlem Řádu Božího hrobu v České republice.