Článek
Valle de la Luna (Měsíční údolí) se ukrývá pouhých 14 kilometrů od prašného městečka San Pedro de Atacama a patří k nejpopulárnějším atrakcím v jeho okolí, pokud tedy není přímo tou nejpopulárnější. V případě Chile to však naštěstí stále ještě neznamená tisíce turistů na jednom místě ve stejnou chvíli, ale spíše to, že se sem před západem slunce sjede nějakých deset až dvacet autobusů s turisty a další stovka nezávislejších cestovatelů svými vozy.
Valle de la Luna
Směs skalních útvarů, kopců, jeskyní, písku a soli vytváří ze zdejší krajiny kulisu, která by se neztratila ani v hollywoodských filmech. Vlastně nebýt té soli, tak jsem si skoro jistý, že by se snímek Marťan nahrával právě tam a nikoliv v jordánské Vádí Rum.
Útvar nesoucí název Tři Marie se nachází uvnitř údolí. Kvůli neukázněnému turistovi však stojí již pouze dvě a půl Marie.
Jedním z nejznámějších bodů celé Valle de la Luna je kamenný útvar Tres Marias, na jehož rozeznání už však bohužel budete potřebovat menší dávku představivosti. Na vině je jeden neukázněný brazilský turista, který si chtěl zhruba před čtyřmi lety pořídit fotografii, jak dřepí na jedné ze skal. Ta se s ním ale utrhla a z jedné ze tří Marií zbyla jen polovina.
Pokud máte rádi svůj klid a raději než v nejpůsobivějším možném světle si údolí užijete skoro o samotě, dorazte hned na devátou hodinu, kdy se místo otevírá turistům. Zejména po začátku otevírací doby je slunce stále ještě dostatečně nízko, a vy tak můžete pořídit působivé snímky. Při své ranní návštěvě jsem potkal všehovšudy osm lidí, z toho čtyři odvážné cyklisty. To se vám po čtvrté hodině odpolední opravdu nestane.
Nízké vstupné
Na závěr se sluší podotknout, že výlet do údolí není nikterak nákladnou záležitostí. Pokud přijedete vlastním autem, připravte si jen 2500 pesos (asi 83 korun) na osobu, pokud přijedete před polednem. Pokud se zařadíte k masám, cestujícím do této končiny na západ slunce, od 12 hodin dále činí vstupné 3000 pesos, tedy přesně stokorunu.
Místy až apokalyptická krajina. Za skalním útvarem se nachází písečná duna, proto snímek působí jako by byla obloha temná.
Ať už dorazíte kdykoliv, nezapomeňte se zásobit dostatkem tekutin. Horko a extrémní sucho jsou vskutku vražedná kombinace a uvnitř údolí na stánek s pitím zatím naštěstí opravdu nenarazíte.
Tipy na cestu do Chile
Z Prahy se do hlavního města Chile, Santiaga, nejrychleji dostanete s jedním přestupem v Paříži s aerolinkami Air France. V jednom směru strávíte v letadle asi 16 hodin a ceny zpátečních letenek začínají od 16 tisíc korun. Lety jsou z velké části přes noc.
Pokud se vám nechce projet si známou trasu Panamericana Norte, urazit zhruba 1630 kilometrů a strávit 18 hodin za volantem, čeká vás ještě jeden krátký let. Ze Santiaga zamiřte dvouhodinovým letem do těžebního města Calama. Letenku s nízkorozpočtovými aerolinkami Sky seženete i za méně než 500 korun. Tam si můžete půjčit automobil a budete mít před sebou už pouze 100 kilometrů jízdy.
V zemi se platí chilskými pesy (CLP), tisíc CLP je asi 34 českých korun. Na většině míst lze používat platební karty, pro nákup na trzích a v odlehlejších oblastech bývá třeba hotovost.
Časový posun v letním období je minus šest hodin. Roční období v Chile jsou oproti České republice naopak, naše jaro je jejich podzim apod.
Žádná speciální očkování nejsou nutná, stejně jako všude lze doporučit očkování proti žloutence.
Santiago je jedním ze dvou míst světa, odkud lze odletět na Velikonoční ostrov (náleží Chile). Cesta trvá pět až šest hodin a letenky je nutné kupovat s dostatečným předstihem.
Milovníci pálivého by měli vyzkoušet pebre. Buď čerstvé ve formě malého salátu tvořeného rajčaty, cibulí, česnekem, koriandrem, pálivými papričkami a olivovým olejem nebo ve formě rozmixované omáčky v lahvi.
Národním nápojem je koktejl Pisco sour. Míchá se z vinného destilátu Pisco, cukrového sirupu, limetové šťávy a vaječného bílku. Oblíbené je také Pisco s colou - Piscola.