Místo, kde Jan Hus napsal poslední vůli

Parkujeme ve vsi a instinktivně míříme na jih kolem požární zbrojnice s vlajkou obce, na níž je zobrazený kalich. O pár minut později už šlapeme po předhradí, které kdysi od hradu odděloval dřevěný padací most. Otvírá se před námi nevelká mýtina s panoramatem hradu z konce 14. století.

Na první pohled nás zaujme půlkruhová věž, která spíš připomíná baštu. Aby byl pohled pro příchozí návštěvníky co nejreálnější, byl v nedávné době postaven podobný dřevěný most, jaký stavení sloužil i za časů jeho největší slávy. Máme tudíž možnost vychutnat si příchod do hradu skoro jako rytíři v 15. století, kteří ale přicházeli pod drobnohledem stráží u brány. My se vstupu dožadovat nemusíme, a pakliže zaplatíme 50 korun, jsme vítanými pocestnými.

Tvůrcem tohoto unikátního hradu byl Jíra z Roztok, zanedlouho ho však prodal Jindřichu Lefovi z Ležan, který se do české historie zapsal jako zapřisáhlý podporovatel Jana Husa. Ten se tady po odchodu z Prahy a Kozího Hrádku usadil v létě roku 1414. Mistr zde pilně pracoval, sepsal několik listin, obhajovací řeč, ale i spisy, závět a dopis Pražanům. Odjel 11. října přímo na kostnický koncil, který se zabýval jeho údajnými bludy a kacířstvím. Že následně skončil upálený na hranici, netřeba dlouze zmiňovat.

Na Husa upozorňuje hned u vchodu nepatrná cedule, jež příchozím dává na vědomí, že tady chvíli žil. Po vstupu do Krakovce se před námi otevře scenérie kdysi palácové budovy ve tvaru písmene U. Východní strana se ovšem vlivem rozebírání hradu lidmi a počasím v 19. století zřítila i s částí unikátní kaple. O mohutnosti stavby se však můžete přesvědčit v jižní a západní části třípatrového paláce.

Krakovec je netradiční stavbou, která je kompaktní a určená především pro pohodlné bydlení. Nemyslelo se již tolik na obranu, čehož si lze povšimnout. Absencí bergfritu, čili obranné věže, hlubokých příkopů, hradeb s cimbuřím, ale i postavením, se hrad neřadí mezi nedobytné.

Svým majitelům stavba nabízela 27 obytných místností s důmyslným systémem vytápění, kterého si návštěvník může všimnout ve zdech paláce. Luxus obydlí dotvářely rovněž velká okna a malebný rozhled do krajiny.

Až se rozhlédnete po malém nádvoří, na němž si můžete třeba prostudovat psaného průvodce, vyšlápněte pár schodů do věže, kde spatříte dělové koule. Odtud si pak prohlédněte věž kolem dokola s výhledem do krajiny. Ve stejném místě můžete nahlédnout do temného a vlhkého sklepa.

Nejzáživnější část prohlídky začíná v jižní části paláce, kde sestoupíte po schodech do sklepa a místa, nad nímž se kdysi nacházela kaple zasvěcené Panně Marii a sv. Kateřině, v níž Hus kázal. Byla unikátní svým pětibokým presbytářem v podobě arkýře, jehož část je nejobdivovanějším stavebním prvkem hradu. Zevnitř ho neuvidíte, palác je nutné si obejít z venku.

Letos v létě se na Krakovci připomínalo 600 let od upálení Jana Husa. Suterén byl tudíž vyzdoben malbami dětí znázorňujícími českého kazatele. Čeho si tam ovšem můžete povšimnout i kdykoliv jindy, je klenba nebo stopy po podlahách jednotlivých pater. My se následně suterénem vypravujeme k západnímu paláci, procházíme mimo jiné starým točitým schodištěm do další rozhlehlé místnosti zdobené zbytky kleneb.

Západní křídlo kromě mohutné zdi cestovatelům představí zachovalý portál s dalším točitým schodištěm, kterým se kdysi do sklepa chodilo. Když se do něj postavíte, zjistíte, že i průměrně štíhlý člověk by měl problémy vyjít do patra. Vpravo od schodiště je také konzola s klenebními žebry. O pár kroků dál je další temný sklep, v němž nám vyrazí dech tvrdá práce tehdejších dělníků, kteří ho kousek po kousku vytesali do skály.

Úzký prostor v různých chodbách a schodištích hradů, měl ve středověku obranou funkci. Krakovec v západním křídle tedy opět dokazuje, že na bezpečnost už se příliš nemyslelo. Zpět na nádvoří se totiž dostanete širokým pozvolným schodištěm, které ústí u brány. Pro nepřítele ideální místo, jak se dostat do celého hradu. Výjimečnost zříceniny tkví rovněž v tom, že za celou svou historii takřka nezměnila tvář, nepočítaje pár drobných zásahů.

K návštěvě Krakovce určitě patří také jeho okolí. Procházíme se proto po bývalém parkánu kolem paláce na jih, odkud je pěkný výhled na obec a podhradí. Přímo pod námi je od roku 2011 sedící socha Husa z dílny sochaře Milana Váchy a jeho týmu. Třeba tak nějak sedával pod hradem český reformátor při pobytu na Krakovci.

Na závěr doporučujeme zdolat malý kopec naproti hradu na východní straně, kde se naskýtá malebný pohled na stavení a zbytky arkýře. Na Krakovec se dostanete jednoduše autem nebo autobusem z Rakovníku. Vede tudy červená a žlutá turistická značka či cyklostezka číslo 0043 a 0044.