Hlavní obsah
Vila s adresou: náměstí Padlých hrdinů 5, Prostějov Foto: Miroslav Sychra

Prostějovská vila připomíná aristokratický palác s anglickými prvky

Na začátku 20. století vyrostla v Prostějově stavba od architekta Emila Králíka, která víc než moderní podnikatelskou vilu připomíná aristokratický palác. Architekt dům umístil na nároží blokové zástavby. Stavba byla vybavena nábytkem, který navrhl sám architekt. Nechyběly kovové dekorace. Ty architekt ještě podpořil okny v anglickém stylu.

Vila s adresou: náměstí Padlých hrdinů 5, Prostějov Foto: Miroslav Sychra
Prostějovská vila připomíná aristokratický palác s anglickými prvky

Na přelomu 19. a 20. století se město Prostějov hodně hospodářsky rozvíjelo. To se brzy odrazilo i v kvalitě architektonické produkce. Fandy moderní architektury bylo nejen vedení města, ale i podnikatelské duo sourozenců Kováříkových.

Stavitel vily, František Kovářík, byl absolventem strojírenského oboru na vídeňském Vysokém učení technickém a stal se spolumajitelem továrny na zemědělské stroje. Činorodý továrník, nepřímý zakladatel Svazu průmyslníků, se věnoval politice a zasedal ve vládě.

Na počátku století se zasloužil o stavbu Národního domu, jehož vznik byl zásadní jak pro Prostějov, tak pro českou historii architektury vůbec. Jako tvůrce byl Kováříkovi doporučen architekt Emil Králík.

Stavba na dobovém snímku

Foto: Archiv publikace Slavné vily Olomouckého kraje

Přísná souměrnost hlavní strany vily nepředstavuje jen zdobný prvek, ale má i svou funkci v důmyslně prostorově uspořádaných interiérech. Ty umožnily architektovi propojení místností v obou poschodích s rozlehlou schodišťovou halou.

Stavbu zrášlily geometrické prvky.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Olomouckého kraje

Ústředním motivem se stalo masivnější, podmanivě řešené schodiště, propojené s architekturou i s vestavěnými kusy nábytku dekorativními geometrickými prvky.

Chloubou interiéru byla hala se schodištěm.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Olomouckého kraje

Vnitřní prostory už trochu naznačují myšlenky prostorového plánu neboli tzv. raumplanu Adolfa Loose, ve kterém velikost prostor a jejich tvar odrážely jejich funkci.

Uspořádání místností v přízemí prozrazuje, že prostory byly prostorově opravdu velkorysé.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Olomouckého kraje

Vstupní stranu vily i boční strany architekt rozčlenil mnohem civilněji řešenou fasádou. Dnes je dům kulturní památkou.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků