Článek
Vilu si pro svoji rodinu stavěl syn nejbohatšího podnikatele první republiky, uhlobarona Ignaze Petschka. A tak nehrálo roli, že kvůli novostavbě musela být zbourána starší stojící vila, ani to, že svažitá parcela si vyžádá náročné zemní práce.
Architektonická podoba vily je u nás celkem originální. Stylově je inspirována francouzským barokním klasicismem. To vedlo i ke zpochybňování ideového autorství ústeckého architekta Paula Brockardta. Podle jednoho z názorů jen rozpracoval návrhy francouzského architekta Thériota. Brockardt ale za svou dlouholetou praxi prokázal, že byl nadprůměrným architektem.
Architekt volil hodně symetrie. Stavba díky tomu působí harmonickým dojmem.
Luxusní provedení stavby se projevuje hned v miniaturní předsíni, dvojici radiátorů tam kryjí výrazné litinové mříže a mramorové parapety. V suterénu byl prostorný vestibul, byt domovníka, telefonní ústředna či tělocvična.
Klasická honosná výdoba dodávala interiérům na důstojnosti.
Do patra vede kamenné schodiště s bohatě zdobeným litinovým zábradlím. Nejpůsobivější je u mříží vykovaných do podoby rozkvetlého keře.
Za nimi je umístěna reprezentační hala s neorokokovým krbem. Hala ústí trojicí francouzských oken na krytou terasu. Po stranách nechybí reprezentační salóny s bohatou umělecko-řemeslnou výzdobou.
Chloubou sálu se stala dekorovaná krbová kamna.
Schodiště do dalšího patra má nejpůsobivější scenérii interiérů. Je velkoryse pojaté. Dřevěnou konstrukci nesou mohutné sloupy s korintskými hlavicemi vytvořenými řezbářem.
V patře bylo sedm ložnic, jedna propojená s terasou, a čtyři koupelny. V nejvyšším patře nechyběly provozní místnosti jako prádelna, žehlírna, pokoj na kožichy a pokoje služebnictva.
Interiéru dominovaly reprezentační salony s bohatou umělecko-řemeslnou výzdobou.
Přepychovou novostavbu si ale majitelé dlouho neužili. Petschkovi ze dne na den přišli o své pohádkové bohatství. Kvůli židovskému původu musela rodina Franze Petschka sedm let po nastěhování do nového domu emigrovat. Zkonfiskovanou vilu nacisté proměnili v sídlo policejního prezidia.
Po válce byla ve vile na krátkou dobu restaurace, pak dlouhá léta využíval objekt Dům pionýrů a mládeže. Stavba si i přesto dodnes uchovala velkou část ze své honosné výzdoby. Vilu později začal používat úřad školní inspekce.
