Test Hondy City 1,4 i-DSi: japonská krasavice občas ztrácí hlavu

K tomuto problému, který hondu doprovází nerozlučně jako bezmračné ráno zářivé slunce, se dostaneme později. Nejprve si však pojďme představit zevnějšek japonce.

Předku dominují čiré světlomety, které plynule přechází do boků karoserie. Mezi nimi pomrkává výrazný chladič s chromovanou mřížkou, jenž dodává vozidlu punc agresivity. Za povšimnutí stojí na sedan poměrně neobvyklý prvek, který si designéři neodpustili - nepatrná trojíuhleníková okénka skrývající se mezi A-sloupkem a zrcátky.

Ukázkově působí také zadní část hondy. Bez uzardění můžeme říci, že působí masivně. Neztrácí se v ní ani koncové směrem k bokům sešikmené svítilny, v nichž se skrývá zámek zavazadelníku.

Ovšem dost bylo chvály - jestliže budete s předchozími odstavci, potažmo vzhledem Cityho na výsost spokojeni, při pohledu na umístění kol a jejich velikost zapláčete. Čtrnáctipalcová kolečka se k této hondě opravdu nehodí, navíc se schovávají kdesi daleko v karoserii, která tak nepěkně visí ven do prostoru. Pomineme-li tuto hrubku, která design japonce strhává o řád dolů, nemůžeme nezmínit jízdní vlastnosti, jenž jsou tímto 14" řešením posouvány kamsi do hlubin.

Nebyla by to Honda, aby nedala svému dítku motor, který se ochotně a rád nechává vytáčet. Proti tomuto pravidlu nešla automobilka ani v modelu City - sedan opatřila slušným 1,4 i-DSI zážehovým agregátem, se kterým automobil slušně akceleruje, ba co více - stydět se nemusí ani za spotřebu.

Ta se v průběhu testu ustálila na solidních sedmi litrech. Nutno podotknout, že se Honda City proháněla spíše než po dálnici v ucpané Praze, proto výši spotřeby hodnotíme velice kladně.

Podvozek Hondy Jazz není špatný. Ovšem k sedanu se v kombinaci s malými koly přiliš nehodí. Jak již jsme několikrát naťukli - právě zde leží základní kámen úrazu. Proti bolení hlavy způsobeném směrovou nestabilitou a jakousi podivnou odezvou volantu, totiž nepomůže ani celé balení aspirinu.

Co z toho, že je 1,4 i-DSI velmi svižná a nenaplněné vozítko s ní uhání jako o život, když při vyšších rychlostech máte problém udržet japonce mezi přerušovanými čarami na cestě.  

Očekávat ve vozidlu do 400 000 Kč bohatý a propracovaný interiér je bláhové. U Hondy City to však neplatí a automobil rázem stoupá v očích recenzenta o něco výše.

Potešitelné je zpracování sedadel - ty vcelku bez obtíží poskytnou tělo oporu i při razantnější jízdě, kdy se honda při průjezdu ostrými zatáčkami už celkem výrazně naklání. V příkladně zpracované palubní desce nalezly místo budíky tachometru, otáčkoměru a ukazatele stavu nádrže. Jen věnec volantu mohl být o něco silnější, ovšem to už bychom chtěli asi příliš, přeci jen sporťák v této hondě nehledejme.

Výborný dojem zanechá rovněž zavazadlový prostor s objemem 500 litrů. Další body k dobru si honda připočte za možnost sklopení zadních opěráků, díky čemuž vznikne naprosto rovný úložný prostor. Plně naložená Honda City pak klidně může připomínat i menší náklaďák... 

Dacia Logan, Škoda Fabia Sedan či Renault Thalia - to vše jsou silní rivalové, které mohou pozici Hondy City na trhu silně ztížit. Ovšem japonský sedan má širokou paletu zbraní, jimiž může nápor konkurence odrazit. Zmiňme ještě jednou velký 500litrový kufr, propracovaný a variabilní interiér, který dovolí převážet i mrtvoly, nezapomínaje na bohatou výbavu, se kterou se testovaný model "Cool" vejde do 380 000 Kč.  

Body naopak Honda City ztrácí kvůli malému rozvoru kol a s tím související jisté směrové nestabilitě, která se projevuje při vyšších rychlostech. Nebýt této "maličkosti", řadili bychom City k nejlepším kompaktním sedanům, které jsou aktuálně dostupné na trhu.