Článek
Zavíráni byli tito lidé především v době, kdy se Jižní Korea ucházela o uspořádání letní olympijských her a před tím, než se v roce 1988 v Soulu uskutečnily. Olympiádu jihokorejské vedení vnímalo jako mezinárodní potvrzení vstupu Korejské republiky mezi moderní země. Proto dostala policie a místní úřady příkaz „vyčistit” ulice.
Pro tyto lidi z okraje společnosti byly zřízeny speciální instituce, kam byli umísťováni. Jedním z nich byl horský Domov bratrství, kde bylo podle AP týrání a zneužívaní nejrozsáhlejší.
Týrání
Vypovídal o něm jeden z chovanců, kterému bylo tehdy jen čtrnáct let. Policista ho mučil kvůli kousku chleba ve školní brašně. Opakovaně ho pálil zapalovačem v blízkosti genitálií, dokud se hoch nepřiznal, že chléb ukradl, i když to nebyla pravda.
Tím ale trápení neskončilo. Jedné noci ho dva muži s holemi vytáhli z Domova bratrství a opakovaně ho znásilnili.
V zařízeních, jako byl Domov bratrství, byli lidé nuceni k otrocké práci a jejich výrobky se vyvážely do Evropy, Japonska a zřejmě i dalších míst. Rodina, která Domov bratrství vlastnila, provozovala sociální ústavy a školy ještě před dvěma lety.
Zametání pod koberec
Do dnešního dne nebyl nikdo pohnán k odpovědnosti za stovky případů úmrtí, znásilnění a bití v prostorách Domova bratrství.
Bývalí chovanci z těchto ústavů chtějí iniciovat vyšetřování, ale vláda blokuje snahy opozičního poslance, který jejich žádost o otevření tohoto případu zaštítil, s odůvodněním, že důkazy jsou „příliš staré”.
Oficiální mlčení znamená, že ticho kolem zneužívání přetrvává i v době, kdy se Jižní Korea připravuje na své olympijské hry v roce 2018. A tisíce bývalých chovanců se zatím nedočkaly ani odškodnění, ani veřejného uznání, natož oficiální omluvy.