Hlavní obsah

Na Slovensku objevili nebezpečná klíšťata. Jsou typická pro Afriku a Blízký východ

Slovenská akademie věd (SAV) upozornila, že se v Bratislavě objevilo nebezpečné klíště rodu Rhipicephalus sanguineus typické pro mediteránní oblast. Tento druh klíštěte se vyznačuje schopností přežít uvnitř bytu a může přenášet patogeny atypické pro středoevropské podnebné pásmo.

Foto: Profimedia.cz

Infikovaná klíšťata mohou na člověka přenést nejednu závažnou chorobu. Například lymeskou boreliózu nebo klíšťovou encefalitidu. Ilustrační foto

Článek

Výskyt klíštěte ve střední Evropě způsobilo podle SAV globální oteplování a zvýšené cestování do zahraničí. „Byt v Bratislavě zamořilo klíště, které se běžně vyskytuje ve Středomoří, na Blízkém východě, v Africe nebo v Americe,“ citovala agentura TASR odborníky z akademie věd.

Klíště rodu Rhipicephalus sanguineus dokáže na rozdíl od druhů žijících na Slovensku přežít i v bytě. Jeho hlavním hostitelem je pes. Na zvíře i na člověka může přenést bakterii rickettsia, která napadá buňky retikuloendotelového systému a vyvolává mediteránní horečku.

„Klíště se ve zmíněném bytě vyskytovalo ve značném množství, ve všech vývojových stadiích a jeden kus se objevil dokonce i po dezinsekci,“ upozornila Markéta Derdáková, vedoucí sekce medicinské zoologie ústavu zoologie SAV.

Objeveno bylo až 50 klíšťat 

Ve zmíněném bytě bylo původně objeveno až 50 klíšťat. Rodina, která v bytě žije, vlastní psa, ale do zahraničí necestovala. Mediteránní horečka se léčí podobně jako lymeská borelióza antibiotiky, komplikací mohou být opakované horečky, případně zápal plic.

Podle Derdákové není potřeba se zatím obávat, že se tato klíšťata výrazněji rozšíří na území Slovenska. V přírodě na Slovensku toto klíště zatím nezaznamenali. „Není pravděpodobné, že by přežila zimu v přírodě,“ dodala Derdáková.

Teplo a sucho svědčí klíšťatům

Teplé a relativně suché počasí, které panovalo v Česku prakticky celý květen, je pro klíšťata ideální. Jejich aktivita proto byla v pátém měsíci roku na nejvyšším stupni desetibodové stupnice. A výhled počasí pro nejbližší dny neslibuje žádnou změnu.

„Čím vyšší je stupeň aktivity, tím vyšší je riziko napadení člověka nebo zvířete klíštětem, a je-li infikováno, i pravděpodobnost nakažení klíšťovou encefalitidou nebo lymeskou boreliózou,“ varuje Státní zdravotní ústav (SZÚ), který spolu s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) predikci aktivity klíšťat dvakrát týdně připravuje.

U nejvyšších stupňů aktivity klíšťat nedoporučují odborníci vstupovat do listnatých lesů, respektive radí pohybovat se tam pouze po zpevněných cestách, používat repelent a po návratu se prohlížet.

Loni klíšťata nakazila tisíce lidí

Klíšťatům se nejvíce daří v listnatých a smíšených lesích, remízcích, křovinách a porostech v okolí vodních ploch a toků. Vyskytují se ale také v parcích a zahradách.

O poznání méně se těmto roztočům daří v jehličnatých lesích či v kamenitém terénu. Nevyskytují se na zemědělských plochách, na osluněných suchých místech ani v rašeliništích a v trvale podmáčeném terénu. [celá zpráva]

Loni se lymeskou boreliózou nakazilo 3939 osob, s klíšťovou encefalitidou se léčilo 687 lidí. Pro letošní rok budou mít odborníci data ohledně výskytu klíšťat a jejich nakaženosti nebezpečnými nemocemi až v průběhu sezóny.

Anketa

Měli jste už letos klíště?
Ano
50 %
Ne
50 %
Celkem hlasovalo 8071 čtenářů.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám