Článek
„Přestože židé nemohou uvěřit v Ježíše Krista jako univerzálního Spasitele, patří jim ve spasení určitý díl,” uvedla komise v dokumentu, aniž podle AFP upřesnila, jakým způsobem.
Křesťanské církve tvrdí, že spása člověka může přijít jedině skrze víru v Ježíše Krista, Syna Božího, který vstal z mrtvých. Křesťané jsou přitom vedeni k tomu, aby svou víru ve světě šířili a získávali tak do svých řad další věřící.
Vůči židům ale nyní dochází ke změně v přístupu. Katolíci jim mají podle komise svou víru předkládat s „pokorou a citlivosti”, tedy uznávat, že i židé jsou nositeli „Božího slova”, a to s ohledem na velkou tragédii holokaustu.
Žádná „židovská mise”
Podle AFP se tak římskokatolická církev nepřímo hlásí k odpovědnosti za své učení v minulosti, které přispělo k rozvoji antisemitismu v Evropě.
„To v praxi znamená, že katolická církev ani nevede, ani nepodporuje žádnou institucionální misi zvláště zaměřenou na židy,” uvedla komise.
Tři velká náboženství - křesťanství, ke kterému patří i katolická církev, judaismus a islám mají společné kořeny. I muslimové židy a křesťany považují za bližší než vyznavače jiných věr, protože podle koránu jde o lid knihy, byť zbloudilý.
Už předchozí papež Benedikt XVI. se v roce 2011 vyslovil proti snahám konvertovat židy.
Pro změnu postoje církve ale bylo klíčové prohlášení Nostra aetate (V naší době), ve kterém před půlstoletím skoncovala s po staletí trvajícím soupeřením s ostatními náboženstvími a otevřela se dialogu s nimi.