„Zatčením Hadžiče jsme splnili svou morální povinnost,“ oznámil na dopolední mimořádné tiskové konferenci Tadić. Doplnil, že Srbsko Hadžiče nekrylo. Odmítl ale doplnit podrobnosti s poukazem na probíhající vyšetřování.

Bělehrad na dopadení Hadžiče pracoval podle prezidentových slov intenzivně poslední tři roky. Srbsko tak dostálo svým závazkům vůči haagskému tribunálu, poznamenal.

Jeden z někdejších politických vůdců vzbouřených chorvatských Srbů Goran Hadžić byl spolu s bývalým bosenskosrbským generálem Ratkem Mladičem donedávna posledním ze dvou hledaných představitelů. Evropská unie jejich dopadením podmiňovala jednání o přístupu Srbska k unii.

Mladić byl dopaden koncem května a stanul v Haagu před mezinárodním trestní tribunálem. Na Hadžiče údajně dostaly bezpečnostní složky anonymní tip. Za informace vedoucí k jeho dopadení úřady nabízely odměnu 1,4 miliónu dolarů (zhruba 24 miliónů korun).

Válečný zločinec Goran Hadžič, bývalý prezident Republiky Srbská Krajina

Válečný zločinec Goran Hadžič, bývalý prezident Republiky Srbská Krajina

FOTO: Interpol

Někdejšímu prezidentovi Republiky Srbská Krajina Hadžičovi je připisován podíl na masakru téměř 300 osob ve Vukovaru. Úřadům unikal téměř osm let poté, co byl v roce 2004 obviněn z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti včetně mučení, deportací, vyhlazování a cílené destrukce. Z Vukovaru měl deportovat 20 000 lidí.

Hadžić usiloval o vytlačení Chorvatů a dalších nesrbských obyvatel z oblastí, které v mezidobí 1992 až 1993 kontroloval. Celkem před Mezinárodním trestním tribunálem pro zločiny v bývalé Jugoslávii čelí 14 bodům obžaloby.

Během války v Chorvatsku v letech 1991 až 1995 zemřelo přes 10 000 lidí.