Článek
Málo početná populace je citlivá na jakékoliv změny. Vymření druhu pak může snadno nastat například kvůli epidemiím nebo nedostatku potravy. Podle dosavadní hypotézy měli být neandertálci vytlačeni před zhruba 30 000 lety novými příchozími z Afriky, lidmi dnešního typu.
Provedený výzkum jednoznačně dokládá, že neandertálský pračlověk nepatří mezi přímé předky současného člověka, interpretuje získaná data spoluautor studie Ralf Schmitz. Genetické projekty zaměřené na zodpovězení otázky příbuznosti moderních lidí a neandertálců začaly již asi před deseti lety.
Nejnovější genetický výzkum provedl na dosud nejpočetnějším souboru kosterního materiálu neandertálců tým pod vedením Adriana W. Briggse a použil metody, "o kterých jsme ještě před třemi lety ani nesnili", zdůrazňuje Schmitz. Šest sledovaných fosílií pochází z doby před 60 000 až 40 000 lety z oblasti dnešního Španělska, Německa, Chorvatska a Kavkazu.
Vědci pozornost soustředili na analýzu mitochondriální DNA (mtDNA), část genetické informace, která se dědí pouze v mateřské linii. Nečekaným zjištěním bylo, že podoba mtDNA u neandertálce z Německa a Chorvatska byla zcela identická. Vysvětlením je, že oba jedinci pocházeli ze stejné "pramatky". Navzdory velké geografické vzdálenosti se všichni zkoumaní neandertálci z pozdní fáze geneticky velmi podobali, což dokládá relativně málo početnou populaci.
Možnost, že se přece jen v DNA neandertálců podaří objevit doklady pro příbuznost neandertálců a moderního člověka, je podle Ralfa Schmitze velice nepravděpodobná.