Ti z více než dvou tisíc pozorovaných, kdo pracovali více než 55 hodin týdně, vykazovali větší úpadek duševních schopností, než ostatní dodržující standardně dlouhý pracovní týden.

Sledovaní úředníci museli dvakrát vyplnit pět různých testů, jednou mezi lety 1997 a 1999 a podruhé v mezidobí 2002 a 2004. Dlouho a tvrdě pracující lidé měli horší výsledky u dvou testů zaměřených na úsudek a slovní zásobu. Problémy měli hlavně s krátkodobou pamětí. Čím déle člověk týdně pracoval, tím hůře dopadly jeho testy.

Jakým způsobem přesně ovlivňují přesčasy lidských mozek, ovšem výzkum neukázal. Vědci nicméně uvedli známé klíčové faktory v souvislosti s upracovaností: stres, nezdravý životní styl, poruchy spánku, deprese, choroby srdce a další.

Vzkaz pro zaměstnavatele

Profesor Cary Cooper z lancasterské univerzity řekl, že negativní následky dlouho vykonávané práce byly dávno známé. Teď ale studie prokázala dopad na myšlení.  „Už víme, že riziko vzniku demence může být sníženo dodržováním zdravého způsobu života, pravidelnou společenskou aktivitou a cvičením těla i mysli. Rovnováha v pracovním životě by se měla také započítat,“ dodala Harriet Millwardová z britské organizace Alzheimer’s Research Trust.

„Pro zaměstnavatele by to měl být vzkaz, že vlastně ubližují vlastnímu podniku, když nechají zaměstnance dlouho pracovat,“ uzavřel Cooper.