Ty jsi přece lepší, Evropo! Tohle je ostuda, zní z Rady Evropy

Evropská reakce na uprchlíky ukazuje nepochybné ustupování od těchto závazků. Imigrace se stala natolik ožehavou otázkou, že trhá na kousky to, co zbývá z evropského projektu a jeho dojmu solidarity.

Evropané se chovají, jako by byli na pokraji "invaze". Evropské země ztratily jakýkoli smysl pro proporci. S celkovým počtem obyvatel, odhadovaným na více než 740 miliónů, patří mezi nejbohatší a nejstabilnější země na světě. A přitom předstírají, že by je mohla ohrozit myšlenka přijetí 600 tisíc žadatelů o azyl ročně.

Španělsko před časem přijalo úpravy zákona umožňující pohraničníkům bez odpovídajících procedur zahnat zpět migranty, kteří se z Maroka dostanou do španělských enkláv Ceuty a Melilly v severní Africe.

V Maďarsku vede vláda rasistickou plakátovou kampaň proti migrantům a žadatelům o azyl, kterou přiživuje národní předsudky o uprchlících "kradoucích" práci místním obyvatelům. Maďarská vláda také zveřejnila plán postavit čtyřmetrový plot na hranici se Srbskem, aby migrantům zabránila ve vstupu. To je podobné tomu, co už udělalo Bulharsko na hranici s Tureckem.

Ve Francii nutí chronicky podfinancovaný systém přijímání uprchlíků mnoho žadatelů o azyl žít na ulici. V Rakousku vláda zastavila zpracovávání žádostí o azyl. V Dánsku nyní drží otěže moci populistická strana, která postavila předvolební kampaň na protiimigrantské rétorice včetně volání po přísnější kontrole hranic.

Dokonce ani tisíce uprchlíků, kteří se utopili ve Středozemním moři, nepřiměly evropské vlády změnit své postoje. Zatímco Itálie sama zachraňovala migranty před utopením, některé další státy Evropské unie jako Německo a Británie to ostře kritizovaly a tvrdily, že takové operace, jako je italská Mare Nostrum, jen zafungují jako magnet pro další uprchlíky.

Mnoho členských zemí reagovalo na nedávný návrh Evropské komise na povinné kvóty pro přijímání uprchlíků otevřeným nepřátelstvím. Po ostré diskusi se pak shodly na mnohem slabším schématu.

Co je na tom obzvláště pohoršující, je skutečnost, že s výjimkou Turecka žádná evropská země ani zdaleka nezažívá takový tlak přílivu uprchlíků jako mnohem chudší a mnohem méně stabilní země – například Pákistán, Libanon či Etiopie. Ani jedna ze členských zemí Evropské unie není mezi deseti zeměmi světa, v nichž je nejvyšší počet uprchlíků.

Evropa se nejprve musí kriticky podívat sama na sebe – a realitu problému uprchlíků. Evropská unie by mohla začít tím, že změní své zákony o udělování azylu a migraci.

Zvýšením legálních cest pro migranty, jak se dostat do Evropy, například v podobě usnadnění zisku humanitárních víz a pravidel na sjednocení rodin, by mohla snížit počet migrantů, kteří se vydávají na nebezpečnou plavbu po moři. A také by to zčásti vzalo vítr z plachet pašerákům lidí, kteří bohatnou o to víc, čím přísnější jsou omezující pravidla pro migraci.