Tým kolem profesora Jana Espera z Univerzity Johana Gutenberga v Mainzu studoval vzorky letokruhů stromů z finského Laponska, které sahaly až do roku 138 př. n. l. Poprvé tak vznikla přesná rekonstrukce klimatu na určitém území. A z výsledků vyplývá, že během posledních dvou milénií poklesla průměrná teplota o 0,3 stupně každých tisíc let, především v souvislosti s narůstající vzdáleností Země od Slunce.

Graf rekonstrukce teplot za poslední 2000 let

Graf rekonstrukce teplot za poslední 2000 let

FOTO: Univerzita Johana Gutenberga

"Zjistili jsme, že předchozí odhady historických teplot v éře Říma a ve středověku byly příliš nízké,“ uvedl Esper s tím, že jejich zjištění je důležité i v diskusích o odpovídající politice ve vztahu ke klimatu, jehož vývoj bychom měli vnímat i v dlouhodobém kontextu. Zpráva výzkumu jeho týmu vyšla v časopise Nature Climate Change. O teplejším klimatu ostatně svědčí i zprávy o pěstování pomerančů v Británii, nicméně tyto argumenty byly často zpochybňovány. Nyní data dokládají dlouhodobé ochlazování klimatu.

Vědci, kteří se na výzkumu podíleli, pocházeli kromě Německa i z Finska, Skotska a Švýcarska. Zdůrazňují, že díky fosilizovaným zbytkům stromů z finských jezer získali vzorky, které umožnily rekonstruovat vývoj teplot velmi podrobně. Kromě zmíněných teplejších období byly i mnohem chladnější úseky, které se vázaly k éře stěhování národů a později ke středověké malé době ledové.

Esper proto zdůraznil, že vědci varující před globálním oteplením podceňují dlouhodobé trendy. A ačkoli se nemusí zdát dlouhodobé ochlazení o 0,6 stupně Celsia tak výrazné, současné „globální oteplení“ představuje výkyv o jeden stupeň od linie dlouhodobého trendu, který již nastal v minulosti vícekrát.