Hlavní obsah

Jak se žije žirafám s jejich krkem? Cévy dopravují krev dva metry vysoko

Právo, Petra Hátlová

Jak se asi žije žirafám s jejich dlouhým krkem? Tato otázka trápila řadu let vědce z celého světa. V centru zájmu byl především způsob okysličení žirafího mozku. Co stojí za tím, že do mozku dojde dostatek krve a přitom při sklonění žirafě nepopraskají cévy v mozku v důsledku náhlého zvýšení tlaku?

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Kardiovaskulární systém žiraf má ve světě savců jednu velkou zvláštnost. Dokáže bez potíží zásobit krví převýšení v řádu několika metrů, jež je dáno výškou žiraf.

Zoologové si původně tuto schopnost vysvětlovali specifickou stavbou srdce, která byumožňovala jeho vysoký výkon. Tato teorie ale byla zavržena. Výzkumy ukázaly, že žirafa má ve srovnání s ostatními živočichy srdce ke svému tělu v normálním poměru a v podstatě se neliší ani váhou, stavbou či funkcí.

Cévy jako z gumy

Otázkou stále zůstávalo, co žirafám umožňuje přežívat výrazné výkyvy krevního tlaku, které se pohybují od hodnot 120–140/75–90 mm Hg až po extrémy, kdy krevní tlak dosahuje hodnoty 353/300 mm Hg bez toho, aby u nich došlo k poškození cév mozku v důsledku náhlého zvýšení tlaku.

Tepny končetin a krku, jež vedou okysličenou krev, jsou silnostěnné a velmi elastické. Tato elasticita tepen brání extrémnímu rozšíření, má za úkol vytlačit krev vzhůru. Navíc jsou ve stěně zmnožená svalová vlákna, kterých je nejvíce v poslední třetině délky krčních tepen. V samotném mozku se nachází tzv. divotvorná síť, odborně zvaná Rete mirabile, což je rozvětvení cév, které pomáhá k rovnoměrné distribuci krve v mozku a zabrání tak prudkému zvýšení tlaku.

Naopak žíly krku a končetin vedoucí odkysličenou krev zpět k srdci jsou tenkostěnné a schopné se velmi rozšířit. Vedle toho jsou vybaveny chlopněmi.

Při sklonění hlavy brání chlopně krčních žil náhlému přítoku krve do mozku. V horní části krční žíly dojde při sklonění hlavy k rozšíření jejího průřezu z 0,12 cm2 na 3,16 cm2.

"Objem krve, který se tak v žilním řečišti zachytí, je zhruba 5 litrů, to způsobí snížení krevního tlaku zvířete. Další adaptací krevního oběhu je vyšší vazba kyslíku a vyšší počet červených krvinek. Je jich asi 11,8 miliónu v mm3 – pro srovnání u dospělého člověka je to asi 5,5 miliónu v mm3,“ vysvětluje veterinární lékař ze ZOO Praha Roman Vodička.

Ve světě bylo provedeno několik studií, které chtěly objasnit, jak se změní relativně stabilní hodnoty krevního tlaku u zvířete v okamžiku, kdy skloní hlavu.

„Studie publikované v devadesátých letech minulého století uváděly, že v ten okamžik dojde ke zvýšení krevního tlaku na 280/150 mm Hg a zároveň se zdvojnásobí počet pulsů. Novější studie amerických (2006) a dánských vědců (2007) prokázaly, že skloní-li žirafa hlavu pod úroveň srdce, poklesne tlak v tepnách z 204 mm Hg na 139 mm Hg. Otázkou zůstává, která fakta jsou správná, neboť tyto studie byly prováděny v celkové anestézii, která výrazně ovlivňuje kardiovaskulární aparát,“ říká Roman Vodička.        

Možná pomohou lidem

Žirafí kardiovaskulární systém je jedním z nejdokonalejších v přírodě. Poruchy krevního tlaku jsou u těchto zvířat velmi vzácné. „U žiraf prakticky není patologicky vysoký nebo nízký krevní tlak. Žirafy z tohoto pohledu patří mezi jedny z nejzdravějších savců,“ říká MVDr. Roman Vodička. Literatura uvádí pouze několik případů cirkulačního kolapsu u zvířat způsobeného šokem při odchytu. Jedna publikace se pak zmiňuje o trombóze v žilách obou pánevních končetin.

Výjimečná adaptační schopnost kardiovaskulárního systému žiraf a jejich ustálené hodnoty krevního tlaku jsou tím, proč vědci stále tato zvířata sledují a hledají všechny mechanismy, které se na pochodech a regulaci tlaku podílejí.

Zda bude možné poznatky přenést do klinických studií humánní medicíny, kde by se aplikovaly na poruchy s kolísavým tlakem, případně by byly využity k zabránění vzniku mozkových příhod souvisejících s vysokým krevním tlakem, se zatím neví.

Ve světě však stále probíhají programy, které mají objasnit složitý kardiovaskulární systém žiraf, právě za tímto účelem.

Žirafy v číslech
Dospělý samec žirafy měří až 6,5 metru, samice 4–5 metrů. Krk žirafy je dlouhý asi 2–2,5 metru.
Váha dospělého jedince je mezi 500–1200 kilogramy. V žilách dospělé žirafy koluje asi 70–100 litrů krve a má 50–60 pulsů za minutu. Srdce žirafy vypumpuje za minutu asi 61 l krve.
Průměr krčních žil se při sklonění žirafy, například při pití, rozšíří z 0,12 až na 3,16 centimetrů čtverečních.
Narozené mládě měří kolem 1,8 metru a váží od 45 do 70 kilogramů.
Studie ukazují, že adaptace kardiovaskulárního systému funguje stejně u dospělých jedinců jako u mláďat.
Zásobování krví plodu v době před narozením je pravděpodobně stejné jako u jiných savců a nemá svá specifika.

Krevní tlak žiraf

Žirafy mají nejvyšší krevní tlak mezi savci. Jeho hodnota je velmi kolísavá a mění se podle toho, co zrovna zvíře dělá. Vleže má žirafa tlak kolem 150/105 mm Hg, při přijímání potravy se hodnoty pohybují mezi 140/90 mm Hg a 230/120 mm Hg. Při pohybu dosahuje krevní tlak hodnot 270/125 mm Hg.

Pro srovnání, normální krevní tlak u člověka je nižší než 140/90 mm Hg měřeno v klidu.

Hodnoty krevního tlaku jsou vyjadřovány v Torrech (milimetrech rtuťového sloupce – mm Hg).

Srdce žiraf volně žijících v přírodě váží kolem 12 kilogramů, srdce zvířat v zajetí je až o 5 kilogramů lehčí.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám