RECENZE: Nové Nevinné lži otevřela klukovská zrada

Loňská osmidílná série přinesla rozkolísanou kvalitu, o druhé si zatím nelze udělat přesnější obrázek, ale ani tentokrát tempo natáčení a okolnosti nevycházely tvůrcům zrovna vstříc.

První z pěti snímků Zrádce z prostředí pražského fotbalu postihl nejen obvyklý nedostatek času na natáčení, ale i změny na poslední chvíli jak ve scénáři, tak v tvůrčím týmu.

Komediálně laděný příběh scenáristy Petra Kolečka a režisérky Terezy Vrabelové se ptá, jestli je lepší zůstat věrný a dál žít jen svým milovaným klubem, i když se člověk protlouká životem jako lůzr, nebo se zkusit nad dres povznést a chytit se šance na úspěch. Je to film o fotbalu, ale skoro bez fotbalu, zato s některými skutečnými postavami – což vypadá už jako trend, který si v ČT oblíbili.

Místo na zápasech se však kamera pohybuje výhradně v zákulisí, kde nový šéf marketingu pražské Slavie v podání Kryštofa Hádka zkouší zapomenout na to, že je ve skutečnosti už roky zarytým fandou Sparty. A protože se mu po letech náhle daří, šťastně poslouchá poznámky své staronové přítelkyně Jany Pidrmanové, že se s ním konečně cítí jako s „dospělým“.

Jenže brouk v hlavě mu nedá spát: připomíná jak facku od „zrazeného“ kamaráda Marka Taclíka, který si Kryštofa nekompromisně vymazal ze života, tak samotný klub, jejž mu každý den připomínají aspoň typické pruhované trenýrky.

Lůzry a plaché typy Hádek „umí“ a spolu s Taclíkem jsou oporou filmu. Oba hrají pěkně a je vidět, že na sebe slyší (funguje i setkání s Davidem Májem). Jenže bohužel není možné zbavit se dojmu, že to spolu neladí jiné důležité dvojici, scenáristovi a režisérce. A to v pro film podstatné rovině – komediálním cítění.