Článek
Ema Destinnová, pravým jménem Emilie Pavlína Kittlová, tam září z více než stovky fotografií, k vidění jsou i kostýmy, ve kterých stála mimo jiné i v Metropolitní opeře v New Yorku. Součástí expozice, která je zpřístupněna do 1. prosince, jsou i osobní věci pěvkyně, včetně rybářského lístku, zbrojního průkazu a úmrtního listu.
Příběh nesmírně zajímavého života pěvkyně pomáhá vyprávět promítání dokumentu o jejím životě profesním i soukromém Samota duše mé. Ten obsahuje i archívní záběry z dob, kdy se stáhla na svůj zámeček ve Stráži nad Nežárkou a řekla, že na starou a tlustou ženu by se na jevišti nikdo koukat neměl.
Zemřela opuštěná
Po třech zásadních odmítnutích, následovaných hvězdným úspěchem na nejslavnějších operních prknech světa a pak konečně uznáním českého publika a Národního divadla, zemřela v 52 letech na mrtvici během operace očí, zchudlá a opuštěná.
„Od roku 2003 jsme schraňovali fotky, ale samotnou výstavu jsme postavili asi za 14 dní. Ukazuje nejen její fotografie z mládí a zlaté éry opery, kdy se jí vlastně až počtvrté podařilo prorazit v berlínské Dvorní opeře. Poté, co ji v Národním divadle odmítli jako ošklivou a netalentovanou. Jsou tu i kostýmy Mařenky z Metropolitní opery, Madame Butterfly, čelenka a paruka Libuše a asi nejcennější z exponátů, plášť Alžběty, který váží 10 kilogramů. To dokazuje, že Ema byla nesmírně silná a energická žena,“ popsal autor výstavy Martin Dostoupil.
„Starší fotografie pak zachycují i to, jak ve vyšším věku výrazně ztloustla, jak vášnivá byla rybářka a jak trávila čas na svém zámečku, kde ji dokonce navštívil i Tomáš Garrigue Masaryk,” dodal.
Nahlédnout do života rozené Pražanky, před kterou smekl celý operní svět, než ji vzali na milost v její vlasti, může návštěvník výstavy každý den kromě pondělí od 10 do 18 hodin v Novoměstské radnici. Expozice se nevztahuje k žádnému výročí – ani jejího narození, ani smrti, ani jejího úspěchu. „Takové výstavy jsou nejlepší. Je jednoduše o Emě Destinnové, operní hvězdě první velikosti, která lidi stále přitahuje,“ řekl Právu Albert Kubišta, spoluautor výstavy, již zaštítil Karel Schwarzenberg.