Článek
Curu doprovázeli rozhlasoví symfonici (SOČR) řízení zpěvákovým přítelem a krajanem Mariem de Rosem. Charismatický zpěvák zcela ovládl večer, a to nejen pěvecky, ale jak je u něho zvykem i jako showman.
Od efektního nástupu, kdy prošel vedle diváků letním vedrem a dusnem na pódium a přednesl Prolog z Leoncavallových Komediantů, táhl celý večer. Žertoval česky i anglicky s publikem, orchestrem i s prezidentem Klausem, bojoval s komáry. Neodpustil si ani svou druhou profesi – dirigování, když v několika orchestrálních číslech nahradil dirigenta de Rose.
Zpíval příjemným jistým tenorem s čistými výškami především lyrické árie z italských oper, ale přešel i k dramatickým rolím veristických děl či k Verdiho Othellovi, jenž byl asi pěvecky i výrazově vrcholem večera.
Vyzval orchestr k přeladění
Osvědčil se i jako dirigent-diplomat, když vyzval orchestr po několika falešných tónech k přeladění. V tmavé rozhalence jako charismatická osobnost zastínil i hosta – korejskou sopranistku In-Hye Kim, kterou amplifikace prostoru se zesíleným orchestrem i hlasem několikrát zradila a ukázala její intonační nejistoty.
Italský repertoár večera (Leoncavallo, Verdi a Puccini) s několika ovacemi publika vestoje na závěr doplnily dvě argentinské populární písně jako přídavky a vtipně Curou uvedená árie Nessun dorma z Pucciniho Turandot. Korejka v přídavku přednesla ještě Pucciniho Mio Bambino caro.
Bez přestávky dvě hodiny trvající koncert byl tím nejlepším zahájením festivalu a i při rozporuplném výkonu orchestru – po přeladění přiznejme, že se velice zlepšil – nasadil dalšímu průběhu vysokou laťku, kterou Cura mohl ještě potvrdit v nedělním opakování koncertu.