Zřejmě nejkontroverznější spisovatelka dvacátého století vydala za svůj život desítky románů a divadelních her, z nichž byla převážná většina přeložena do češtiny. Nakladatelství Mladá fronta nyní vydává její román Vyvrhelové z roku 1980 ve skvělém překladu Jitky Jílkové.

„Válka neskončí, nikdy neskončí, pokud bude kdekoli na světě krvácet nějaká rána, kterou zasadila,“ říká v povídce Poselství Heinrich Böll, další z literátů germánského původu. Vyjadřuje tak zkušenost, která do jisté míry vystihuje i román Jelinekové.

Hrdinové pykají za chyby otců

Postavy z Vyvrhelů patří ke generaci ztracené v životě ne zcela vlastním přičiněním – pykají za vinu svých otců. Spíše než o hrdiny jde o antihrdiny, kteří nedokážou či nechtějí přitakat panujícímu systému. Touží vystoupit ze stínu předků a osvobodit se z konvencí, které představuje hlavně nadšené budování kapitalismu.

Tito mladí lidé, v rozporu s představami svých rodičů, naplno pociťují, co znamená žít po válce. Stav společnosti, který je prezentován jako „to, o co jsme bojovali“, vnímají jako přetvářku – takzvaně ideální svět pro větší část z nich skýtá pouze polodostatek a polovíru.

Beznadějná realita ústí v krajní nihilismus

Začínají si proto uvědomovat, že po válce přichází namísto úlevy ještě beznadějnější realita, a tak vzniká jejich krajní nihilismus. Anna, Rainer, Sophie a Hans nacházejí východisko z vnitřní tísně v agresi.

Na první pohled spokojená čtveřice kamarádů přepadá nevinné oběti a terorizuje členy vlastní rodiny. Z útisku unikají útiskem, prázdnotu naplňují prožitky daleko za hranicemi dekadence. Vybíjejí ze sebe strach, nejistotu a ponížení. Vedou novou válku se světem, který nenávidí.

Opovrhování kultem těla

Dílo Jelinekové prostupuje téma tělesnosti. Spisovatelka zbavuje čtenáře jakýchkoli iluzí. Vztah muže a ženy líčí na principu vlastněného zboží či jako násilí, opovrhuje kultem krásy a těla. Stejně nelichotivě hovoří o mužském egu. Základní roli podle ní hrají pouze lidské pudy postupně zbavované zábran, jež diktují konvence. Nakonec nechá tyto instinkty přerůst v tragické rozuzlení.

Román bezpochyby patří k autorčiným nejčtivějším textům. Vyvolává ve čtenáři smíšené pocity. Emočně narušení jedinci by se tak měli držet stranou – všem ostatním vřele doporučuji.

Hodnocení: 100 %