Článek
Úvodní slovo v bookletu od Romana Lipčíka líčí Střihavku jako mimořádně neústupného a zásadového maloměstského rockera, ale na CD pak s překvapením posloucháme slaďák Come Home for Christmas a dokonce duet s Gottem (v němž mimochodem Střihavka zpívá lépe). Úsměvná ironie.
Samozřejmě, že ve skutečnosti Střihavka není žádný neústupný rocker, i když je mu rocková poloha pořád nejbližší a tomuto zaškatulkování napomáhá i jeho letitá blond hříva. Dělal pop, jen méně učesaný, než je u nás v přeslazených helenko-haničkovských Čechách zvykem. A pokud je v nějakém smyslu popem třeba muzikál Jesus Christ Superstar, pak je možné být na pop hrdý.
Nicméně Střihavka začínal s metalovou skupinou. Jmenovala se Motorband a je na CD zastoupena skladbami V říši ptáků, Životní styl a Heavy Metal. Z dnešního hlediska jsou tyto písně poněkud "out", ale jde o shrnutí 20 let života a je poctivé přiznat své kořeny, i když hodně posluchačů použije tlačítko FWD a tím se dostanou ke skupině BSP.
BSP byli špička
To už byla partička muzikantsky těžko srovnatelná s Motorbandem. Michal Pavlíček a Ota Balage poskytli Střihavkovi rafinovanější a barevnější instrumentální pozadí. Následující písně z desek No Guitars, Woo Doo a 365 je také nikdy nepřekonaly.
V každém případě se třeba Země vzdálená nebo Když se snáší déšť kvalifikovaly do zlatého fondu českého pop-rocku a z hlediska popularity představují Střihavkův vrchol. On sám však v poslední době říká, že mu je pop-rockový kabátek úzký a chtěl by se vydat tvrdší cestou. Uvidíme, čím překvapí.