Článek
"Kajínkův příběh není pouze příběhem člověka, ale i společnosti, ve které žijeme. Jde o dramatický portrét polistopadové doby, kdy totalitní praktiky mocných našly živnou půdu v organizovaném zločinu a kriminálním podsvětí. Není divu, že se brzy rozpoutal boj o moc a peníze, který zcela potlačil práva jednotlivců a nebere ohledy na nic a na nikoho," uvedla Lucie Straková z firmy Hollywood C.E.
Film prý nebude obhajobou Jiřího Kajínka, ale snaží se filmovou řečí s patřičnou dávkou umělecké licence odkrýt praktiky podsvětí i způsob fungování soudního aparátu.
Kajínka bude hrát Rus
Největším překvapením připravovaného snímku je asi to, že Kajínka ztvární cizinec, a to ne ledajaký. Uznávaný herec Konstantin Lavroněnko, osmačtyřicetiletá ruská hvězda z Rostova na Donu a držitel Zlaté palmy z Cannes, sice v ČR nepatří k nejznámějším, ale pár filmů, které k nám pronikly, si získalo obdiv kritiky.
Např. film Návrat z roku 2003 patří k vůbec nejlépe hodnoceným, dostal cenu i na festivale v Benátkách. Se stejným režisérem (Andrej Zvjagincev) natočil Lavroněnko také drama Izgnanie (nemá oficiální český název) v roce 2007.
Na scénáři se podílel Petr Jákl i Marek Dobeš, který proslul parodií Choking Hazard a už předtím krátkometrážní legrací Byl jsem mladistvým intelektuálem. Za Lavroněnka bude ve filmu jako právnička bojovat Tatiana Vilhelmová, jejího partnera si zahraje Boguslaw Linda (Je třeba zabít sekala). V dalších rolích se představí např. Vladimír Dlouhý, Michal Dlouhý, Josef Klíma, Norbert Lichý nebo Václav Noid Bárta.
Kdo je Kájínek?
Jiří Kajínek je nejznámějším vězněm v Česku. Roku 1998 byl Krajským soudem v Plzni odsouzen na doživotí za vraždu a další trestné činy. Kajínek svou vinu vždy popíral.
Kauza Jiří Kajínek
Jiří Kajínek (1961) je pravděpodobně nejznámějším vězněm v Česku. 23. června 1998 byl Krajským soudem v Plzni odsouzen na doživotí za vraždu a další méně závažné trestné činy.
Trestného činu vraždy se dopustil tím, že dne 30. května 1993 zastřelil plzeňského podnikatele Štefana Jandu a jeho bodyguarda. Druhý člen ochranky Vojtěch Pokoš přežil jen díky včasnému lékařskému zákroku a stal se korunním svědkem. K tomuto činu se ale Jiří Kajínek nikdy nepřiznal a svoji účast na vraždách kategoricky popřel.
Kajínek proslul opakovanými útěky z vězení. Poprvé se nevrátil do věznice z dvoudenního přerušení trestu v lednu 1993 a o čtyři měsíce později spáchal vraždy, kvůli nimž byl odsouzen. Podruhé utekl z vazební věznice v Českých Budějovicích v červenci 1994, ale ještě týž den byl chycen. V září 1996 se pokusil o útěk z valdické věznice, ale za dvacet minut byl dopaden.
Poslední útěk, z věznice Mírov, zrealizoval 29. října 2000 a trval přes měsíc, když byl 8. prosince za pomoci URNA zadržen v bytě pětinásobného vraha Ludvíka Černého, jenž si též odpykává trest na Mírově.
U části veřejnosti převládá názor, že Kajínek je nevinný a že se stal obětí komplotu.
Proslavil se opakovanými útěky z vězení. Poprvé utekl už v roce 1993, pak ještě několikrát. Několik novinářů a různých aktivistů upozorňovalo na nepřesvědčivost důkazů v Kajínkově kauze.