Článek
Kalibová upozornila na to, že u incidentů proti muslimům jde o více než stoprocentní nárůst. "Též jsme od června zaznamenali řadu útoků na ženy ne-muslimky, které z nějakého důvodu měly na hlavě šátek a staly se terčem verbálního i fyzického násilí, například stržení šátku," uvedla.
V souvislosti s uprchlickou krizí se podle ní rovněž množí případy útoků a vyhrožování organizacím, které pomáhají uprchlíkům nebo které jsou spojeny s cizinci. "Fyzicky zatím nebyl nikdo napaden, byly ovšem napadeny kanceláře Multikulturního centra Praha," konstatovala.
Arabista Miloš Mendel uvedl minulý týden v rozhovoru na webu a2larm.cz, že v Česku lze o islámu a jeho vyznavačích říct prakticky cokoliv, aniž řečník riskuje, že bude vystaven trestnímu stíhání za hanobení národa či skupiny osob a její víry nebo za podněcování k nenávisti. Vyjádřil přesvědčení, že pokud by se podobné výroky objevovaly na adresu judaismu nebo jeho vyznavačů, jejich autoři už by dávno stáli před soudem za propagaci antisemitismu.
Souvislost s barvou pleti
Podle Kalibové je tento názor spekulativní. "Je ale pravda, že jsme kulturně citlivější na projevy antisemitismu než na projevy jakékoliv jiné nevraživosti," připustila.
In Iustitia, která se projevy rasové či náboženské nenávisti cíleně zabývá, loni vedle deseti útoků proti muslimům zaznamenala tři proti Židům, přičemž do fáze trestního řízení nedošel ani jeden z těchto 13 incidentů. Letos pak organizace vedle 23 útoků proti muslimům eviduje opět tři proti Židům.
"Osobně se domnívám, že víc než se strachem z islámu to souvisí s rasismem a barvou pleti. Pokud by totiž na muslimech nebylo vidět, že jsou muslimové - stejně jako na asimilované české židovské komunitě - nikdo by na ně neútočil," míní Kalibová.
"Pokud se v ČR objevil fyzický útok motivovaný antisemitismem, tedy útok na člověka, vždy to byl někdo, koho bylo možné subkulturně ztotožnit s judaismem - naposledy rabín. Stejné je to s muslimy, a právě proto jsou napadány ženy s šátkem: jsou prostě vidět," dodala.
Muslimové nechtějí dělat problémy
Poukázala také na to, že tradiční přístup muslimské komunity usazené v ČR je takový, že nechce dělat problémy a upozorňovat na sebe. Zlom v ochotě řešit věci trestněprávní cestou podle ní nastal po loňském zásahu Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu v pražské muslimské modlitebně.
"Došlo k porušení náboženské svobody tam shromážděných muslimů. Poté, co hledali zastání v přezkumných mechanismech policie, neuspěli. To významně ovlivnilo jejich důvěru v policii jako orgán, na který se mohou obrátit v případě, že jim někdo ubližuje," uzavřela Kalibová.
Ústředí muslimských obcí kvůli zásahu v modlitebně podalo žalobu, soud však požádalo, aby jednání bylo neveřejné.