Společnosti, které půjčky prodávají, totiž za půjčku ve výši pár set tisíc korun už ani nechtějí ručení několikamiliónovým bytem, nýbrž rovnou žádají převod bytu na sebe.

Slibují, že když pak dlužník vše splatí coby nájemník, tak vlastnictví bytu zase převedou zpět na něho.

Realita ale bývá jiná. Milostivě nechají dlužníka v bytě chvíli jako nájemníka, ale pak ho bez pardonu vyhodí.

To se přesně stalo i Miroslavu K. z Prahy. Je ale jen jeden z tisíců. Měl byt 2 1 o výměře 72 m2 v poměrně ceněné ulici na Praze 7. Potřeboval 600 tisíc korun, aby se vyplatil ze tří exekucí. Zažádal o půjčku akciovou společnost registrovanou v USA slibující již v názvu kredit, tedy půjčku, pro soukromé osoby.

Za 600 tisíc mají šmahem milióny

„Stejně jako ostatní žadatelé musel složit poplatek 10 tisíc korun. Místo půjčky, která podle dohody měla přijít do pěti dní, si ho pozvali do kanceláře v Pardubicích. Tam měl podepsat úvěrovou smlouvu,“ rekapituluje advokátka Soňa Sedláčková, která se s případem seznámila.

Místo toho mu ale ve firmě sdělili, že když je na něho uvalena exekuce, tak nejlepším řešením by bylo, kdyby na společnost převedl byt za 600 tisíc s tím, že jakmile půjčku splatí, byt bude převeden zpět na něj. Byty v této lokalitě a rozměrech se prodávají za několik miliónů korun, ne za statisíce.

Přesto jim to Miroslav K. podepsal. Peníze do ruky však samozřejmě žádné nedostal. Vše šlo rovnou na vyplacení exekucí, jejichž věřitelé uplatňovali na bytě zástavní právo. Byt tak místo jemu připadl lichvářům.

„Ještě tentýž den byla mezi panem K. a kreditní společností uzavřena nájemní smlouva na byt, ve které se pan K. zavázal platit nájemné ve výši osmi tisíc korun, tedy přesně ve výši odpovídající splátce,“ dodala Sedláčková.

Dodatek smlouvy byl ranou do vazu

Nájemní smlouva byla uzavřena na deset let s předkupním právem ve prospěch nájemce, tedy pana K. „Jenže o půl roku později, v srpnu 2012, mu k nájemní smlouvě podstrčili podepsat dodatek, kterým se toto předkupní právo ruší. Následující měsíc ho vyzvali, aby odstranil porušování smlouvy, když tvrdili, že byt není udržován v pořádku. Ještě tentýž měsíc dostal výpověď,“ popisuje advokátka Sedláčková.

Výpovědní doba uplynula v lednu 2013. Advokáta vyhledal pozdě. „Šedesátidenní lhůtu pro napadení platnosti výpovědi prošvihl, výpověď byla proto platná. Byt firma následně prodala v aukci za několik miliónů. Nyní se logicky o svá práva k užívání bytu hlásí již jeho nový vlastník,“ uzavřela Sedláčková.

Pan K. o něj definitivně přišel. „Podal sice trestní oznámení, ale i kdyby někoho odsoudili, tak k čemu mu to je? Bude mít v ruce sice rozsudek, ale proti společnosti, která si peníze uložila bůhví kam. Firma má totiž neprůhlednou vlastnickou strukturu; registrována je v daňovém ráji a účetní závěrky nezveřejňuje, i když je to ze zákona povinné,“ shrnuje Sedláčková.

Společnost v klidu přesto dál podniká, berňák ani obchodní soud ji zjevně neprohánějí, byť by k tomu důvod zjevně měly. Podle Sedláčkové není proti drzosti lichvářů, ale i hlouposti postiženého muže v této fázi už prakticky žádná pomoc. „Můžu oddálit vystěhování, ale to je tak všechno,“ říká advokátka.