Hlavní obsah

Platy příští rok porostou rychleji než ceny

Právo, Jiří Vavroň

Pomyslný závod o to, zda příští rok rychleji vzrostou ceny či platy, vyhrají příští rok platy. Shodují se na tom analytici i politici. Zatímco inflace vzroste zhruba o tři procenta, platy by měly příští rok vzrůst o 5 až 6 procent, což v přepočtu dělá asi tisícikorunu měsíčně. Průměrný měsíční hrubý plat by tak měl příští rok překonat hranici dvaceti tisíc korun.

Článek

Další stokoruny do peněženek navíc přinese pracovníkům s příjmem do třiceti tisíc hrubého měsíčně snížení daní, které od ledna příštího roku prosadila vláda. Příští rok tak dojde k nejvyššímu nárůstu čistých příjmů za posledních několik let a zvýší se tak reálné příjmy občanů.

Státní zaměstnanci dostanou průměrně přidáno 770 až tisíc korun hrubého měsíčně, protože jejich platy se zvýší o pět procent.. O tisícovku a více korun by měly vzrůst platy v soukromém sektoru. Růst mezd mezi pěti a šesti procenty je rozumný, řekl ministr financí Bohuslav Sobotka.

Zatímco ve státních institucích platy vzrostou automaticky, v soukromé sféře se zvýší díky tomu, že ekonomice, tedy i firmám, se letos, ale i příští rok má dařit.

Porostou i ceny

Ze zvýšených příjmů si ale hned od prvního ledna budou muset zaměstnanci oddělit větší částku než letos na zaplacení položek, které příští rok zdraží. Ceny potáhnou nahoru hlavně změny cen energií.

Cena plynu stoupne v lednu v průměru o 4,8 procenta, elektřina zdraží o 8,9 procenta. Cena tepla z plynu může stoupnout až o desetinu, o několik procent podraží i vodné a stočné. Zdraží i cena dodávaného tepla v průměru o deset až 11 procent.

Rodina žijící v pražském domku, která využívá elektřinu jen ke svícení, vaření a pro další běžné spotřebiče, zaplatí navíc asi 700-800 korun. Topení plynem zatíží rozpočet navíc asi o dva tisíce korun, vodné a stočné asi o dvě stě korun oproti letošku.

Ceny potravin by měly podle analytiků v příštím roce stagnovat nebo jen mírně vzrůst. Ceny dováženého zboží by měly v příštím roce mírně klesat, díky pokračujícímu zpevňování české měny. Otazníkem v rodinných rozpočtech zůstávají ceny pohonných hmot.

Ne všem stejně

Průměrný plat by měl dosáhnout dvaceti tisíc korun. To je ovšem ošidný ukazatel, který má spíše vypovídací hodnotu, že potvrzuje růst příjmů. Podle MPSV ale průměrné výše platu nedosahují dvě třetiny zaměstnanců.

I když platy porostou v průměru o šest procent, jsou firmy, kde platy porostou rychleji, dokonce až o deset procent, existují ale i firmy, kde platy neporostou vůbec. Největší růst platů se čeká ve strojírenství, telekomunikacích a ve finančních institucích.

Vyšší penze

Stát ale podle Sobotky nezapomněl ani na důchodce. Proto v rozpočtu na příští rok bylo pamatováno na valorizaci penzí, aby se snížil mimo jiné i dopad změn cen energií. Od ledna příštího roku mají důchody vzrůst v průměru o 4,9 procenta, tedy zhruba o 390 korun, na průměrnou výši 8128 korun.

Starobní penzi podle údajů České správy sociálního zabezpečení mezi 8-9 tisíci pobírá 29 procent důchodců (asi 600 tisíc osob), polovina penzistů má penzi nižší, přitom méně než 6000 korun dostává sedm procent důchodců.

Pětiprocentní navýšení platů státních zaměstnanců se týká pouze základní, tedy tarifní části. Ta tvoří asi jen sedmdesát procent celého výdělku. Podle údajů resortu práce a sociálních věcí si nejvíce polepší lékaři, o 1100 korun. Naopak pracovník sociální péče bude mít na své lednové výplatní pásce jen o 520 korun navíc. Plat mu stoupne z 10 300 korun měsíčně na 10 820 korun.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám