Česko patří v Evropě mezi šest zemí s nejnižšími cenami. Levněji než v tuzemsku je v Litvě, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Bulharsku. Ceny v Rumunsku a Bulharsku jsou dokonce pod polovinou průměru EU.

Na Slovensku je život dražší než v Česku, ceny tam dosahují 63,4 procenta evropského průměru. Potraviny jsou na Slovensku sice levnější než v Česku, bydlení, dodávky energií a voda tam však vyjde dráž. I v porovnání s Chorvatskem se v Česku žije levněji. Ceny v této zemi, kam řada Čechů vyjíždí trávit letní dovolenou, představují 62,6 procenta průměru EU.

Ze zemí EU se žije nejdráž v Dánsku a Švédsku, kde ceny evropský průměr překračují o téměř dvě pětiny. Nejvíce se ale v Evropě prodraží pobyt ve Švýcarsku a Norsku, kde ceny překračují evropský průměr o tři pětiny.

Ceny se budou sbližovat

Vývoj cenové hladiny vůči ostatním zemím jde dlouhodobě ruku v ruce s ekonomickou vyspělostí, poznamenal ekonom Marek. „Čím je ekonomika produktivnější, ve smyslu vyššího HDP na zaměstnance, tím bývají i vyšší ceny v ekonomice oproti jiným zemím,“ vysvětlil. V posledních dvou letech cenová hladina v ČR vůči EU klesla, a to kvůli oslabení kurzu koruny po zásahu ČNB. „Dlouhodobě by se však měla opět přibližovat unijnímu průměru v důsledku obnovení reálné ekonomické konvergence,“ dodal.

Česká republika se ve sbližování ekonomické úrovně posunula ze 76 procent průměru EU v roce 1995 na 84 procent loni, uvedl Marek. V případě cenové hladiny na úrovni celé ekonomiky se Česko posunulo z 38 procent unijního průměru v roce 1995 na 63 procent loni. „Cenová konvergence byla rychlejší, neboť se vypouštěl transformační kurzový polštář, tedy záměrné podhodnocení kurzu koruny na začátku 90. let, které mělo pomoci exportu lépe přežít přechod ze socialismu na tržní ekonomiku,“ poznamenal Marek.

Podle analytičky Next Finance Markéty Šichtařové jsou nejmarkantnější rozdíly dlouhodobě v cenách bydlení, tedy za nájmy, nemovitosti a služby spojené s bydlením. „Tady jsme u nás ještě velmi podhodnocení a dlouhodobě se dá čekat růst těchto cen. Posledních 25 let se tyto ceny sbližují, kupříkladu ve srovnání s Belgií, ale sbližování ještě zdaleka není u konce,“ uvedla Šichtařová.

Komparativní cenová hladina skutečné individuální spotřeby v zemích EU v roce 2014 (průměr 28 zemí EU =100)
Dánsko 139,6
Švédsko 135,9
Lucembursko 135,2
Irsko 125,1
Finsko 123,9
Británie 121,8
Nizozemsko 112,7
Belgie 111,1
Rakousko 109,4
Francie 107,3
Itálie 102,7
Německo 101,3
Evropská unie 100,0
Španělsko   92,5
Kypr   90,7
Řecko
   81,8
Slovinsko   81,1
 Malta   80,8
 Portugalsko   79,7
 Estonsko   70,9
 Lotyšsko   65,7
 Slovensko   63,4
 Chorvatsko   62,6
 Česko   59,4
  Litva
   57,6
 Maďarsko   53,2
 Polsko   52,6
 Rumunsko   48,0
 Bulharsko   42,9