Česká republika se tím spolu se zeměmi, jako je například Švýcarsko či Švédsko, zařadila mezi první státy na světě neplatící eurem, kterým se na finančních trzích podařilo dosáhnout záporných sazeb.

„Jedná se o další potvrzení pozitivního vnímání České republiky na finančních trzích a pokračování příznivého trendu ve vývoji státních financí České republiky, který započal v roce 2014, kdy se poprvé od roku 1995 podařilo dosáhnout meziročního poklesu státního dluhu,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš.

Celková jmenovitá hodnota dluhopisů prodaných se záporným výnosem činí 3,75 miliardy korun.

Analytik: Příčinou jsou intervence ČNB

Záporné výnosy mají již nějaký čas dluhopisy několika zemí eurozóny, například Německa, které investoři považují za bezpečný přístav.

To ale není podle ekonoma Komerční banky Marka Dřímala aktuálně důvodem, proč se přehoupl výnos do záporu u českých dluhopisů, protože český dluh za důvěryhodný a udržitelný považují investoři už několik let.

„Hlavním důvodem dnešního poklesu výnosů do záporu jsou intervence České národní banky, kterými podle našich odhadů ČNB v posledních týdnech bránila úroveň svého kurzového závazku. Centrální banka nákupem eur a prodejem korun vytváří přebytek domácí měny, za kterou investoři nakupují právě třeba české státní dluhopisy. Někteří hráči na trhu sázejí také na možnost snížení sazeb ČNB do záporu. Pak by i dluhopis s výnosem -0,001 procenta byl paradoxně výhodnou investicí,” uvedl Dřímal.

Období záporných výnosů krátkodobých českých dluhopisů by díky pokračování kurzového závazku ČNB nemělo podle ekonoma jen tak skončit. Ministerstvo financí by tak mohlo ušetřit stovky miliónů korun nákladů na obsluhu státního dluhu.