Článek
Vyplývá to z Indexu přiměřenosti důchodového příjmu, který srovnával data ze 49 zemí. ČR se umístila na 26. místě, těsně za Chorvatskem, Bulharskem a Belgií. Dopadla ale lépe než Slovensko na 31. a Polsko na 33. místě.
Klíčovým měřítkem indexu je vyspělost jednotlivých pilířů penzijního systému a prognóza jejich vývoje. Zahrnuta je také například předpokládaná výše nutných výdajů na zdravotní péči ve stáří a další pro seniory nepostradatelné služby.
„Naprosto zásadním faktorem přiměřeného příjmu ve stáří je diverzifikace zdrojů," uvedl ředitel životního pojištění a penzí Allianz pojišťovny Martin Podávka. Zajištění adekvátní výše důchodu pro dnešní třicátníky a čtyřicátníky stojí podle něj na umění správně vybalancovat podíl příjmu, který budou lidé dostávat od státu, s dalšími zdroji finančních prostředků.
V žebříčku se proto nejhůře umístily země, jejichž penzijní systém je příliš jednostranný a celkově nedostačující. Platí to zejména pro Indonésii a Indii, ale také pro Malajsii.
V regionu, jenž v pojetí studie zahrnuje čtrnáct evropských zemí na východ od bývalé železné opony, včetně Pobaltí, Balkánu i Ruska, se ČR umístila uprostřed. Kritika padá na nepříliš rozvinutý systém jiného než státního důchodu. Přestože takzvaný třetí pilíř nadále běží, české pozici značně uškodilo plánované zrušení druhého pilíře v roce 2016. Naopak mírné zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu Česku do budoucna pomůže. Zajišťuje totiž stabilní počet těch, kteří odvádí prostředky do prvního pilíře.
| Země, kde na tom budou senioři podle průzkumu nejlépe | |
|---|---|
| 1. | Nizozemsko |
| 2. | Dánsko |
| 3. | Norsko |
| 4. | Švýcarsko |
| 5. | Japonsko |
| 6. | Spojené státy americké |
| 7. | Rakousko |
| 8. | Švédsko |
| 9. | Maďarsko |
| 10. | Nový Zéland |
| 26. | ČR |
| zdroj: Allianz | |