Článek
Největší ztráty zřejmě v budoucnu postihnou pobaltské země a také Německo, kde může přijít o práci až půl miliónu lidí.
„Výpadky exportu, které jsme předvídali v nejhorším odhadu z loňského podzimu, se staly realitou,” uvedl jeden z autorů studie Oliver Fritz. V oblasti vývozu podle něj sehrály největší roli právě evropské protiruské sankce a odvetné sankce, které poté vůči zemím EU přijala Moskva.
„Pokud se situace zásadně nezmění, pak se věci budou odvíjet podle zvláště pesimistického scénáře,” dodal. Dopady ruské krize by mohla zmírnit aktivita podniků v případě, že se jim podaří najít pro své výrobky alternativní odbytiště.
Nejvíc propad pocítí Estonsko
Odborníci z WIFO došli k tomu, že ruská krize může mnoha zemím ukrojit značnou část z předpokládaného růstu hrubé přidané hodnoty (HPH), což je rozdíl mezi hodnotou výroby a služeb a náklady na jejich produkci.
Velmi citelnou ztrátu předpovídá rakouský institut zejména Pobaltí a konkrétně Estonsku, kde podle něj může HPH klesnout v nejhorším případě až o 15,85 procenta. O více než jedno procento se může tento ukazatel snížit i ve Finsku, Polsku a Německu. Konkrétně pro Německo by to mohlo znamenat ztrátu 27 miliard eur.
Rakouští ekonomové rovněž spočítali, kolik pracovních míst je v ohrožení v souvislosti s poklesem ruského hospodářství. Celkem může podle nich přijít o práci až 2,4 miliónu lidí: z toho 465 000 v Německu, 335 000 v Polsku, 215 000 v Itálii a 160 000 ve Španělsku. Nejohroženější jsou přitom kvůli ruskému zákazu dovozu některých zemědělských produktů lidé, kteří jsou zaměstnaní v zemědělství. V tomto odvětví může v Evropě ztratit práci 265 000 lidí.
Česká republika podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu vyváží na ruský trh pouze zhruba tři procenta svého celkového exportu, objem vývozu se proti loňsku propadl zhruba o 40 procent.
