Hlavní obsah

Neměli jsme žádné „Západní Česko”, říká o transformaci mladý ekonom

Novinky, tov

Československo po roce 1989 muselo procházet evolucí, země neměla, žádné „Západní Česko”, z něhož by, podobně jako Němci, přivezla na východ odborníky, kteří by transformaci pomohli. Řekl to v rozhovoru na konferenci 25 let kapitalismu mladý ekonom Tomáš Munzi z Národohospodářské fakulty VŠE.

Foto: CEI

Tomáš Munzi, ekonom Národohospodářské fakulty VŠE a předseda správní rady Czech Enterprise Institute

Článek

Předseda Czech Enterprise Institute se specializuje na prolínání práva a ekonomiky. Vystupoval v rámci panelu mladých ekonomů a právníků. Konferenci pořádala VŠE, CEI a Spolek českých právníků VŠEHRD.

V čem stále zaostáváme za zeměmi, které neměly plánované hospodářství?

Je to už jen takové to ladění, aby si lidé zvykli na tržní instituce a víc odpovědnosti, jako jsou zvyklí v některých zemích, kde ta tradice byla nepřerušená. Ale neznamená to, že jsme například měli přeložit holandské právo, jak před pár dny zaznělo od ekonoma Gabriela Eichlera.  Už jenom kvůli problémům s výkladem při překladu.

I právní vývoj musí procházet evolucí. Neměli jsme nějaké „Západní Česko”, když v Německu byli dokonce západní soudci a úředníci najednou importováni na východ. Byly tam obrovské transfery, každý západní Němec měl na výplatní pásce, kolik se dává na Východní Německo. Ale i přesto ten ekonomický výkon nebyl o tolik lepší a nezaměstnanost byla dokonce vyšší než v Čechách.

Takže jsme si vedli docela dobře?

Země ve střední Evropě na území bývalého Rakousko-Uherska byly právní tradicí bližší západní tradici a pak přišel komunismus jako takový externí šok. Souvisí to i s rychlostí těch transformačních změn, například jak viceguvernér Vladimír Tomšík ukazoval příklad poklesu na Ukrajině během prvního panelu, kde ten pokles trval devět let a dodnes se z toho nemůže vzpamatovat. My myslím v té konvergenci jsme na dobré cestě, což už dnes vidíme, vstup do EU pomohl otevření trhů.

Jak se díváte jako mladý odborník na kupónovou privatizaci. Padaly i slova o podvodu století.

Byla to jen jedna z mnoha metod spolu s restitucemi, malou privatizací, přímým prodejem. Kiksy se staly ve všech. Když si vezmete třeba Poldi nebo podobně, kde si úvěry na podniky brali lidi, kteří vůbec neznali ten průmysl. Určitě si nemyslím, že to byl podvod století, těch fondů bylo ohromné množství, byly tam případy, ale nedá se říct že by to byla většina. Celkově je můj pohled pozitivní v tom, že umožnil každému se na privatizaci podílet v situaci, když po revoluci tady obyvatelstvo logicky nemělo žádný kapitál.

Jak hodnotíte současnou kondici české ekonomiky?

Výkon ekonomiky je slušný, ale je tu spousta překážek v regulačních věcech, které tomu brání. Nejsem ani zastáncem kurzových intervencí, myslím, že nemají příliš velkou zásluhu na růstu. Co ekonomika naopak potřebuje je prudká restrukturalizace k produktům s vyšší přidanou hodnotou. Neměli bychom konkurovat cenou, ale kvalitou a postupně se orientovat na export s vyšší přidanou hodnotou.

Jak by měla vypadat za dalších 25 let?

Ideální by bylo, aby se postupně víc přidané hodnoty přesouvalo do Česka, s tím že si sami budeme nacházet exportní partnery.

Váš názor na investiční pobídky?

Investiční pobídky jsou přeceňované. Naopak se pokroutila struktura průmyslu ve směru k subdodavatelskému zpracovatelskému průmyslu. Stát má vytvářet rovné a příznivé institucionální prostředí pro všechny a ne diskriminovat podle velikosti investice. To jde dokonce proti nejhlubším principům právního státu. Czechinvest je v podstatě zejména institucí pro pomoc zahraničním investorům překonávat byrokratické překážky. V situaci příznivého daňového a institucionálního rámce by k nám přicházeli zahraniční investoři také, ale více podniky s vyšší přidanou hodnotou a méně montoven.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám