V Česku se nejčastěji chovají slepice v klecích. Ty musejí být od letoška větší. Rozdíl mezi starými a novými klecemi je hlavně v rozměru. V původních klecích byly slepice chovány na 550 cm čtverečních na jeden kus, od ledna mají prostor k pohybu 750 centimetrů čtverečních na kus. Rozdíl tak činí 200 centimetrů čtverečních, což je v podstatě plocha ve tvaru obdélníku o stranách 20 x 10 centimetrů.

Zvětšení životního prostoru slepic však pro drůbežárny znamenalo výdaje navíc, které se projevily i na ceně jejich produktů. Zatímco podle Českého statistického úřadu činila průměrná cena vajec v obchodech v polovině ledna 2,74 koruny za kus, v polovině března to už bylo 5,11 koruny.

Protože se vejce používají mimo jiné i v pekařském průmyslu, očekává se, že zdraží i pekařské výrobky, jak minulý týden informoval předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů v ČR Jaromír Dřízal. [celá zpráva]

Mají i soukromí pro snášení vajec

Počet slepic ve zvětšených klecích je různý, v jedné kleci přebývá 15-30 slepic. "Rozměrově určujícím parametrem je, aby každá nosnice mohla volně roztáhnout křídla," sdělila Novinkám Věra Pavlíková, vedoucí drůbežárny zemědělské společnosti Cítov na Mělnicku. V této drůbežárně chovají 24 800 slepic ve 46. týdnu věku, které denně snesou 22 tisíc vajec.

Klece jsou dále nově vybaveny následujícími přídavnými zařízeními, do kterých patří: hrabiště - hnědá destička s drobivým materiálem, jejímž prostřednictvím slepice realizuje svoji potřebu hrabat a fyzicky se projevovat tak jako ve venkovních podmínkách, snášková hnízda - prostor vybavený měkkou poduškou, díky němuž má nosnice soukromí pro snášení vajec - jedná se o plenty v nejtmavším rohu klece.

Součástí nové podoby klecí jsou také hřadla neboli bidýlka a na okraji klece pak kovové plíšky s drobounkými dírkami určené na oškrabávání a zkracování drápků, aby nezarůstaly. Každá slepice tu má přístup ke dvěma pítkům na vodu.