Hlavní obsah

Zvyšování důchodů může být velký problém, shodují se ekonomové

Právo, Jiří Vavroň

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Rozhodnutí Ústavního soudu může mít poměrně velmi závažné důsledky pro ekonomiku i politiku, shodují se analytici. Především dojde k navýšení prostředků na penze a to za situace, kdy se má šetřit. Ministr financí Eduard Janota předpokládá, že dopad na rozpočet by mohl být v řádech desítek až stovek miliard korun.

Foto: Lukáš Táborský, Právo

Ilustrační foto

Článek

Pro rozpočet pro příští rok to bude znamenat, že bude třeba vytvořit rezervu na možné změny výplat. O kolik miliard se bude jednat, nelze v současné době říct, říká ekonom Jan Mládek (ČSSD). To však není největší problém, s tím se současný i nový ministr financí vypořádá.

Vzniká totiž současně systémový problém, může dojít k rozvrácení penzijního systému, nutnosti dodávat tam stále více peněz.

"Třetí komora parlamentu"

Nález soudu má podle Mládka ale hlavně politický rozměr. "Je to další pokus hrát třetí komoru Parlamentu, určovat témata, která bude muset řešit nová Sněmovna. Rozhodnutí vytvoří chaos, zkomplikuje to penzijní systém, vnese chaos do výpočtů, míru nejistoty. Přitom je to problém, který by měli řešit volení zástupci," řekl Právu Mládek.

O tom, že penzijní systém by měli řešit politici a ne Ústavní soud, jsou přesvědčeni i někteří soudci. Podle ČTK dva soudci - Jan Musil a Jiří Nykodým - sepsali odlišná stanoviska k nálezu, varují také před ekonomickými dopady zásahu ÚS. Podle nich soud překročil hranice, které si dříve sám vytýčil.

Potřeba jsou reformy

Nález soudu potvrzuje, že penzijní systém potřebuje reformy, je přesvědčený ekonom Petr Zahradník. Rozhodnutí přispělo k tomu, že se reforma penzijního systému bude muset skutečně začít řešit, což politici dosud úspěšně odkládali. Spekulovat, o kolik by bylo potřeba zvýšit výdaje na penze, je skutečně předčasné, výdaje na náklady jsou ale zpochybněny.

Problém spočívá v tom, určit správně míru solidarity a ekvivalence, tedy to, kolik lidé mají dostávat za své celoživotní odvody do penzijního systému. Určitý solidární prvek by měl v systému být zachován, i proto, že jsou stanoveny limity pro sociální odvody, dodává Zahradník.

Podle něj teď bude záležet na podrobném rozboru nálezu právníky, protože de facto by mohl každý, kdo vydělává milióny a miliardy, může požadovat odpovídající, tedy vysoký důchod.

Důchody budou prvním úkolem nové vlády

Ministr financí Eduard Janota odhaduje, že dnešní rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) o důchodech by za současného stavu systému mělo dopad na rozpočet v řádu desítek i stovek miliard korun. Vzniklou situaci podle něj bude jako svůj první úkol muset vyřešit nová vláda, která vzejde z květnových voleb. Janota je společně s ministrem práce a sociálních věcí Petrem Šimerkou připraven vypracovat určitá doporučení.

Podle Janoty bude muset vláda po volbách ihned hledat řešení, a to nejen v oblasti rozpočtové, ale i legislativně-technické. "Předpokládám, že i v pojmologii, terminologii budeme muset hledat cestu, jak z toho ven," podotkl ministr. Vláda musí hledat úspory, ne zvyšovat výdaje, upozornil.

"Naše ekonomika nemá na to, aby důchody byly vypláceny v té podobě, jak si představuje stěžovatel, respektive mnozí, kterým by toto vyhovovalo, protože by měli vyšší důchody," zdůraznil Janota. V současnosti stát na důchodech ročně vyplatí okolo 340 miliard. Velký prostor pro zvyšování pojistného ve snaze získat dodatečné peníze už ministr nevidí, napsala ČTK.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám