Řidiči by měli podle soudu dostávat varování o bodech, ale ty platí i bez toho

Jenže, jak Právo zjistilo z rozhodnutí soudu, na velkých radnicích a ministerstvu dopravy, ve skutečnosti se žádný velký průlom nekoná. Body na kontech řidičů dál platí, i když o nich motorista nedostal sdělení. Pokud jich nasbírá dvanáct, přichází bez pardonu o řidičák. Právu to potvrdil předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. NSS nicméně podle něho považuje za vhodné, aby úřady oznámení o bodech motoristům zasílaly.

Závěr MfD, že „body, o kterých řidič neví, neplatí,“ citovaný soud ani nevyřkl. NSS ve skutečnosti použil výrazně měkčí formulaci, že řidič by měl dostat oznámení o každém bodu. Nejvyššímu správnímu soudu se to „jeví vhodnější, protože i jednotlivý záznam bodu do registru řidičů je trestem.“ Soudu se to sice jeví vhodnější, ale výslovně nekonstatoval, že body neplatí, když nejsou průběžně oznámeny.

Rozhodnutí vydal rozšířený sedmičlenný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) loni v září. Předsedal mu šéf NSS Josef Baxa, který Právu vysvětlil, k čemu dospěl.

„Řešili jsme případ řidiče, kterému byly připsány tři body, takže dosáhl dvanácti a musel odevzdat řidičák. Tomu se bránil, protože mezi spácháním přestupku a jeho pravomocným rozhodnutí se změnil zákon a ten byl pro něj příznivější,“ uvedl Baxa.

Místo tří bodů by totiž dostal jen dva, a to by znamenalo, že mu řidičák zůstane. Chtěl, aby i pro něj platila zásada z trestního práva, i když jde o přestupek. Tedy aby úřady použily pozdější zákon, je-li pro pachatele příznivější. A NSS mu vyhověl.

Konstatoval totiž zásadní věc. Podle něj je bod trestem, a tudíž by mu úřady skutečně měly připsat pouze dva body a doklad vrátit.

Úřady i předchozí judikatura dosud tvrdily, že bod je jen administrativní opatření a trestem je pokuta nebo případně zákaz řízení.

„Realita je taková, že řidiči nevnímají pokutu jako pravou újmu, ta pravá újma nastoupí ve chvíli, kdy jim kvůli bodům vezmou řidičský průkaz. To je vlastně ten trest, takže nemůžeme tvrdit, že je to administrativní opatření, to je fakticky zákaz řízení,“ konstatoval Baxa.

Ve svém rozhodnutí senát vycházel i z judikatury Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který řešil podobný spor řidiče proti Francii.

„Na toto konstatování však musí zareagovat praxe. To je ale věcí zákonodárce,“ upozornil. Podle něj by se mělo ministerstvo či poslanci zamyslet nad tím, že lidé mají právo vědět o každém bodu, který je jim připsán, když jde o trest. Zákon zatím tuto povinnost ukládá jen v případě, že se řidič tzv. vyboduje, tedy dosáhne 12 bodů.

„Myslíme si, že by bylo vhodné, aby občan mohl nějakým způsobem do té evidence nahlížet, kdy bude chtít, nebo aby mu to úřad oznámil, že mu body přibyly,“ naznačil.

„To se musí někdo koncepčně rozmyslet, jestli je to dobře, že trestání řidičů je rozděleno do dvou fází mezi dva úřady (tedy mezi policii na místě a správní úřad později - pozn. red.) a jestli by se naopak nemělo přemýšlet o zjednodušení a zefektivnění a dosáhnout téhož,“ dodal.

Rozesílání sdělení o každém bodu by podle ministerstva dopravy neúměrně zatížilo celou dopravně-správní agendu měst a obcí. Personálně i finančně. V celé republice dopravní úřady řeší desítky tisíc bodových přestupků měsíčně, a tedy i tolik by musely odesílat doporučených dopisů.

„Je to velká agenda, která leží na obcích, už teď toho mají hodně. Konečné stanovisko připravujeme, nicméně se zatím kloníme k tomu, že oznámení by se řidičům rozesílalo po dosažení šesti bodů,“ sdělil Právu mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar.

Šofér by tedy v budoucnu dostal varování v polovině z maximálního počtu dvanácti bodů, které může nastřádat, než je mu řidičák odebrán. Měl by tak šanci ještě včas přibrzdit, protože s každým rokem bez přestupku se body zase částečně automaticky odmazávají, anebo si lze bodové konto snížit absolvováním speciálních kurzů na automobilových okruzích.

„Obecně ale v praxi k žádným zásadním změnám v tomto směru nedojde. Zhodnocení povahy bodů jako trestu (jak učinil NSS) totiž neznamená, že by zapsání bodů bylo trestem uloženým v trestním řízení, ale pouze v rámci správního řízení. Body jsou sekundárním, doprovodným trestem k pokutě za přestupek, nejde tedy ani o dvojí trestání v téže věci,“ sdělil Právu Neusar.

Přidělené body platí dál i po výroku NSS, přestože o jejich připsání řidič dopis nedostal.

Podle mluvčího města Brna Pavla Žáry nemá oznámení o každém bodu oporu v zákoně. „Zákon nic takového neukládá. Znamenalo by to neúměrně zvýšenou administraci,“ reagoval Žára.

Podle magistrát sděluje řidičům automaticky průběžný stav bodového konta pouze při jeho opravě a především v rámci správního řízení.

To znamená, že pokud pokutu za překročení rychlosti zaplatíte na místě nebo složenkou do čtrnácti dnů, tedy přestupek nerozporujete a nejde tudíž do správního řízení, tak aktuální přidělení bodů vám brněnská radnice automaticky nesdělí. Pouze na dotaz. Jestliže se věc dále úředně projednává, tak rovnou informuje o bodovém kontu.

Stejný postoj jako Brno zaujal pražský magistrát.

„Na rozhodnutí NSS do doby změny zákona o silničním provozu magistrát reagovat nebude, neboť současné znění zákona nařizuje informovat řidiče pouze při dosažení 12 bodů. Po případné změně zákona, která by eventuálně nařizovala podávat informace o každém jednotlivém záznamu bodů, by to pro odbor dopravně-správních agend byla značná zátěž,“ sdělil Právu mluvčí Magistrátu hl. m. Prahy Vít Hofman.

Jen Praha měsíčně řeší na 6500 bodově hodnocených případů, tzn., že úřad by musel napsat, zalepit a odeslat zhruba tolik doporučených zásilek.

Nejlepší je tedy dát nohu z plynu, protože výrok NSS a matoucí informace o neplatných bodech zjevně pro řidiče nic moc neznamená. Pokud řidiče na místě pokutují, nebo má pocit, že ho blýskla kamera, tak pro klid duše si zkrátka může zajít na dopravní referát, a své konto si ověřit.

Ministerstvo chce ubrat bodové tresty v méně závažných přestupcích a naložit naopak skutečným pirátům silnic. „Sedmibodové přestupky považujeme za zbytečné. Chtěli bychom opět přestupky rozřadit podle jejich závažnosti, a to na dva, čtyři a šest bodů. V případě šestibodových by tak řidič dostal poprvé varování, podruhé by odevzdal řidičák.

V takových případech by pak nebylo potřeba za některé přestupky přímo udělovat zákaz řízení, ale fungoval by právě systém dvakrát a dost,“ vysvětlil mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar.