Zrušil volební inženýrství, které mělo zavést většinové prvky do poměrného systému a znevýhodnit tak menší strany. Ty velké by pak posílily a jednodušeji by mohly vznikat jednobarevné vlády. Při pohledu na výsledky volebních průzkumů se ale může zdát, že se blíží doba, kdy takový systém vznikne samovolně, protože si o něj řeknou voliči.

ČSSD a ANO jsou už od začátku volebního období na špičce preferencí, obě strany berou kolem 50 procent voličských hlasů – ANO sbírá kolem 30 procent, soc. dem. 20–27 procent. Jejich popularitou zatím neotřásla ani skutečnost, že obě strany jsou ve vládě a občas se popichují.

S velkým odstupem následuje zbytek pelotonu. Opozice pouze paběrkuje, a to především ta pravicová: TOP 09 i ODS se podle posledních průzkumů zmítají kolem osmi procent, byť podle dubnového šetření CVVM se může zdát, že ODS roste: poprvé v něm o půl procenta přeskočila TOP 09.

Komunisté si drží svých 10–13 procent, jenže do koalice je nikdo nebere. Jazýčkem na vahách mohou být, stejně jako to bylo při vzniku Sobotkovy vlády, lidovci. Ti oscilují mezi šesti a osmi procenty.

Babiš si vysnil většinový systém

Lídr ANO Andrej Babiš dokonce sní o většinovém volebním systému, byť podporu jiných stran pro změnu ústavy nemá. „Stát by šlo řídit mnohem lépe, kdybychom měli u nás, jako třeba ve Spojených státech, většinový systém. Jeden řídí a druhý je v opozici. Jeden má stoprocentní zodpovědnost, druhý ho hlídá a kontroluje,“ řekl na únorovém sněmu svého hnutí ANO.

Analytik CVVM Daniel Kunštát připouští, že by se na nějaký čas mohla česká politická scéna zakonzervovat. „Není vyloučeno, že na dvě tři volební období budeme u nás skutečně mít systém dvou velkých, střídajících se stran ANO a ČSSD,“ řekl Právu.

ANO podle něj do určité míry už přebralo roli ODS. „Ani jedna, ani druhá strana by s tím nesouhlasila. Ale voličský a programový náboj mají ANO i ODS do jisté míry společný – důraz na reformy, šetření a efektivní stát,“ uvedl Kunštát.

Ale například podle sociologa Jana Herzmanna u nás systém dvou silných stran nemá šanci. „To se rozhodně nestane. Nějakou dobu to u nás vypadalo, že takovými dvěma stranami můžou být ODS a ČSSD, a to se nepotvrdilo. I v Británii to dlouho vypadalo, že to nikdy nebude jinak, a nakonec je to jinak,“ řekl Právu Herzmann.

Důvodů je podle něj víc. „Jednak je tu silná komunistická strana, která ještě dlouho silná bude. Ale především je tu přirozená česká tendence volit proti velkým stranám a ta nevyšumí. Tak by tomu bylo i v případě většinového systému,“ uvedl Herzmann.

Podobně mluví politolog Tomáš Lebeda. „Tohle jsme si mysleli v roce 2006 (tehdy těsně vyhrála volby ODS nad druhou ČSSD – pozn. red.) a kde jsou ty strany dnes. U nás žijí stranické systémy velmi zajímavým životem a předvídat něco z průzkumů je absolutně nereálné,“ řekl Právu Lebeda. „Pravice je u nás poměrně bezzubá, a dokud taková zůstane, bude to výhodné pro ANO a ČSSD,“ dodal.

Vládní úspěch však podle něj začne dvě silné koaliční strany nakonec rozdělovat.

Pravice? Ať se spojí

Kunštát by pravici také zcela nepohřbil. „Nebyl bych tak optimistický, co se ANO týká, a naopak tak pesimistický vůči ODS a TOP 09. Je docela možné, že se pravice vzpamatuje,“ řekl.

Jen tak to ovšem podle něj nebude. Vyhlídky vládních stran jsou velmi dobré. „Vládě důvěřuje více než polovina lidí, což je na české poměry nebývalé. Ale důvěra se může rychle ztratit. Zejména před volbami se totiž ANO a ČSSD musí vůči sobě ostře vymezit, což může důvěryhodnost vládních stran podlomit. A záleží také na tom, jak dlouho si ANO dokáže udržet pel čistoty, ze kterého politicky těží,“ uvedl.

Podle Herzmanna by pravice mohla uspět, pokud by se spojila. „ODS a TOP 09 uspějí, pokud se dokážou domluvit a jít společně. A realita je k tomu v budoucnu donutí, i přes osobní animozity, které tam teď jsou. V takovém případě by se jejich potenciál velmi posílil,“ řekl Právu.

Ani Lebeda není vůči vyhlídkám pravice skeptický. „Šance na vzchopení pravice tu určitě je, to nejsou žádné fatální věci. Otázka je, zda to vůbec bude ODS a TOP 09, nebo jen jedna strana z nich, nebo žádná. Pravicové strany vládly dlouho a s jejich vládnutím je spojena řada průšvihů. Bude dlouho trvat, než na to voliči zapomenou a zase budou mít v pravici důvěru,“ řekl Lebeda Právu.