Článek
Poprvé v životě se musela v srpnu roku 2011 Nikola Samková na své tradiční běžecké trase otočit a jít domů. Nechápala, kde se vzalo to vyčerpání a bodavá bolest v prsu.
Až při prohmatání zjistila, že v něm má bulku. Vyhledala lékaře, který ji okamžitě poslal na mamograf. Lékaři jí rovnou odebrali i vzorek. Za týden měly být výsledky.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
„Zrovna jsme jeli na dovolenou do Tater, takže jsem pak úplně zapomněla, že si mám jít někam pro výsledky. Nikdy jsme v rodině rakovinu neměli. Já jsem zapřisáhlý nekuřák a abstinent. Až přítel mi to připomněl,“ vzpomíná na okamžik před třemi lety Nikola.
„Jenomže já od doktorky neodešla s antibiotiky na zánět. Pamatuji si tu větu: Nikolko, je to špatné, hodně špatné. Lékařka byla překvapená, že nepláču. Mně jen hlavou běželo, že to určitě musím zvládnout, bude to asi těžké, ale musím. Vždyť je mi 23 let,“ dodala.
Jak to tak u mladých onkologických pacientek bohužel bývá, karcinom byl velký a velmi agresivní.
„Myslela jsem na to, že jsem chtěla mít děti, ale na odběr a zamrazení vajíček nebyl čas. Hned za týden jsem podstoupila první chemoterapii. Naordinovaných jsem jich měla osm. Ale snášela jsem to extrémně špatně,“ vzpomíná Nikola.
„Zvracení, točení hlavy, nemohla jsem ani vyjít schody, měla jsem pusu plnou aftů, puchýře na rukou a nohou. Vypadaly mi vlasy, ale to mi až tolik nevadilo, dokud jsem po kortikoidech nenabrala, ke svým padesáti šesti, třicet kilo navíc. Pak jsem přišla i o řasy a obočí,“ popisuje, s čím vším během chemoterapie bojovala.
Odstranili jí oba prsy
„Najednou mne přestávali na ulici poznávat známí, a i když se mé okolí velmi snažilo, věděla jsem, jak moc je děsí má změna. V zrcadle jsem neviděla svou tvář, nepoznávala jsem sama sebe,“ líčila nedávnou historii.
Od začátku léčby byla mladá pacientka rozhodnutá, že si nechá odstranit nemocný prs.
„Vzhledem k diagnóze a agresivitě nádoru mi bylo doporučeno zvážení preventivního odstranění i druhého zdravého prsu. Do této doby to bylo nejobtížnější rozhodnutí v mém životě. Ale rozhodla jsem se podstoupit oboustrannou mastektomii prsů,“ vzpomíná Nikola, která nyní říká, že o plastické operaci rekonstrukce prsou uvažuje, ale není to pro ni nijak významné: „Až na období plavek nebo když si chci vzít šaty, žádný nedostatek nepociťuji. Říkala jsem si, jestli je vůbec potřebuji.“
Inspirací pro nemocné
Během léčby se Nikole postavila do boje o život, který odmítla vzdát, ještě jedna překážka.
„Během rozsáhlého chirurgického zákroku při odstraňování obou prsů a mnoha lymfatických uzlin došlo k pooperační komplikaci – cévní mozkové příhodě. Probudila jsem se s necitlivou levou rukou, částečně nehybnými prsty na levé noze a brněním v levé tváři,“ svěřila se Právu bývalá pacientka, která nejen že dokázala i dál bojovat proti nemoci, ale stala se inspirací pro další nemocné.
„Na stacionáři, kam jsem docházela na chemoterapie, na mne již pravidelně čekali pacienti, kteří chtěli chodit ve stejný čas na infuze jako já, protože jsme tam společně čas trávili veselými historkami, úsměvy a pozitivní náladou,“ vzpomíná Nikola, která si přesně rok po vyslechnutí děsivé diagnózy oblékla svatební šaty a provdala se za svého přítele, jenž jí byl v nemoci tou největší oporou.
I když je rakovina minulostí, ovlivnila i její budoucnost. Začala studovat psychologii a zapojila se do projektu osvětových roadshow resortu zdravotnictví na screeningové programy.
Ve stanech po celém Česku učí ženy, jak si správně vyšetřovat prsa. „Mě zachránilo vlastně to, že jsem cítila bolest. Ale jinak, jak se říká, rakovina nebolí. A tento projekt ve svém důsledku skutečně zachraňuje životy,“ dodala Nikola.