Dokonce k tomu ani nepotřebují souhlas napadené osoby, u soudu se pak dostávají do pozice běžného účastníka řízení. Navíc ani nemusejí být plnoletí, podle zákoníku může žádost o ochranu pro oběť podat k soudu nově i člověk starší 16 let, má totiž plnou procesní způsobilost.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Přesně tato ustanovení chyběla loni tehdy sedmnáctileté dívce vietnamského původu, když se snažila zabránit násilí, kterého se dopouštěl otec na její matce.

Nemohla s tím ale řadu týdnů nic udělat, protože právo podat za matku návrh na předběžné opatření a vykázání otce na dobu delší než deset dnů jí zákon nedával. Nakonec svou maminku přemluvila, aby se na soud obrátila sama.

„Byla odhodlaná to (návrh na vykázání) dát za svou matku, ale tenkrát to prostě nešlo, soud by tak to domácí násilí mohl řešit mnohem dřív,“ přiblížila Právu případ z loňského roku Adriena Gabrielová, právnička neziskové organizace proFem, která se zabývá násilím na ženách.

Stejně jako její klientky přivítala, že se problematika domácího násilí nově dostala i do občanského zákoníku. Zatím ji totiž řešil jen trestní a občanský soudní řád, ten první navíc nepřímo, a to v rámci různých trestných činů, jako je například týrání osoby žijící ve společném obydlí.

Agresor nemůže domů až půl roku

„Musím říct, že klientky od té doby více využívají možnost obrátit se na soud, vesměs přes různé poradny či intervenční centra,“ řekla včera Právu Gabrielová.

Podle jejích zkušeností se dvě třetiny žen nejdříve obracejí na policii s žádostí o vykázání útočníka. Muži a ženy zákona tak mohou učinit okamžitě, dokonce bez souhlasu oběti, ale jen na dobu deseti dnů.

Oběti a pachatelé domácího násilí

Oběti a pachatelé domácího násilí

Poté mají oběti násilí možnost obrátit se na soud, který může v rámci předběžného opatření na jejich návrh agresora vykázat na výrazně delší dobu - minimálně na měsíc, maximálně pak na půl roku.

Nesnesitelné soužití

To ale není novinka z občanského zákoníku, měsíční i půlroční lhůty mohl soud uložit v rámci předběžného opatření už před letošním 1. lednem podle občanského soudního řádu.

I po jejich uplynutí je možnost zákaz opakovaně prodloužit „A prodlužuje se celkem často,“ poznamenala k tomu Gabrielová. Oběti podle ní i tou minimální měsíční lhůtou určenou soudem získávají dostatek času a především klidu řešit rozvod, děti a také majetkové záležitosti.

Soud může podle zmíněného občanského zákoníku na návrh dotčeného člověka omezit, dále pak i vyloučit právo útočníka bydlet dále ve společné domácnosti.

Nemusí přitom jít jen o manžele, ale platí to i pro rozvedený pár, partnery, druha a družku či třeba násilnického potomka, který tyranizuje rodiče nebo prarodiče. Stačí přitom už jen to, že společné žití s násilníkem je pro toho druhého „nesnesitelné z důvodu tělesného nebo duševního násilí“.

Soudy jsou v poslední době vstřícné

Soudy se podle Gabrielové chovají k návrhům obětí poslední dobou vstřícně a naučily se tuto problematiku řešit. Dobré zkušenosti prý má v Příbrami i v Praze. Objevují se ale i případy, kdy je návrh neúspěšný.

„Měli jsme teď jeden takový. Šlo trošku o italskou domácnost, kde podle výpovědi rodinného přítele či policie bylo napadení i ze strany ženy,“ nastínila právnička. Naopak špatné zkušenosti má s tím, že domácí násilí se v poslední době nejvíce bojí hlásit senioři, kteří čelí útokům především svých dětí či vnoučat. „Stydí se za to,“ uvedla Gabrielová.

Oběť umře, násilník nesmí dědit

Nový občanský zákoník řeší domácí násilí dokonce i v otázce dědictví. Pokud dojde k tomu, že oběť zemře a v době její smrti běželo už rozvodové řízení právě kvůli domácímu násilí, nemá útočník právo po zemřelém dědit.

Gabrielová ale upozornila, že to platí jen pro případy, když zemřelá osoba nenechala žádnou závěť. Pokud by v ní totiž jméno agresora bylo uvedeno, vyšší bere, závěť platí a agresor může dědictví získat.