Hlavní obsah

Šabatová to schytala za hidžáby

Právo, Karolina Brožová

Mají mít muslimky právo nosit šátek na hlavě i ve škole, jejíž řád pokrývky zakazuje? Debatu ve veřejnosti i mezi politiky rozvířil názor veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové, která se zastala somálské studentky a zákaz hidžábu na střední škole označila za diskriminaci.

Foto: Petr Horník, Právo

Anna Šabatová

Článek

Politici oslovení Právem se domnívají, že ombudsmanka šlápla vedle. O nošení šátků na hlavě by podle některých měl rozhodnout zákon. Šabatová se k případu odmítla do vyšetření jakkoliv vyjadřovat.

Nejostřeji se do ní pustil místopředseda Senátu za ČSSD Zdeněk Škromach. „Paní Šabatová podobnými výroky jen potvrzuje obavy, které provázely její nominaci na pozici ombudsmana. Naprosto nekompetentní výroky jen přispívají dalšímu napětí ve společnosti. Naštěstí její výplody nejsou pro nikoho závazné a věřím, že kompetentní orgány se budou řídit zákony, a nikoliv těmito pomatenostmi,“ napsal na Facebooku.

Šabatová se postavila na stranu studentky ze Somálska, které Střední zdravotnická škola v Praze zakázala nosit na hlavě šátek, který některé muslimky používají k zahalení vlasů a krku.

Škola odůvodnila zákaz tím, že školní řád zakazuje všechny pokrývky hlavy. Dívka ze Somálska a další muslimská studentka této školy z Afghánistánu údajně kvůli tomu studium předčasně ukončily.

Na ombudsmanku se vrhnul i její zástupce Křeček

Šabatovou podpořil exministr školství Eduard Zeman, který se v září ujme funkce školského ombudsmana. „Je-li ten šátek vyjádřením určité víry a jsme ve státě, kde je ta víra tolerována, pak je to diskriminace,“ uvedl.

Škromach ale není zdaleka sám. I v úřadu ombudsmanky se ozval nespokojený hlas. Zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislav Křeček sice označil za špatné, že se informace o případu dostaly z úřadu ven, ale pak si nebral servítky.

Foto: Profimedia.cz

Žena v hidžábu. Šátek zakrývá vlasy a krk.

Nelíbí se mu, že školní zákaz nosit hidžáb označila Šabatová za diskriminační. „Ředitelka té školy se chovala podle školního řádu. Jestli je řád špatný nebo ne, to je jiná věc,“ řekl ve středu Křeček Právu. „O nošení šátku by se asi měla vést odborná debata na širší úrovni. Nelze takhle známkovat lidi z diskriminace,“ uvedl. Křeček se domnívá, že pokud škola dovolí nosit šátek jako náboženský symbol, musela by pak dovolit nosit náboženské symboly všem.

„Dostáváme se v té debatě už někam jinam. Nezdá se mi vhodné umožnit každému nosit svůj náboženský symbol do školy. Šátky nebo jarmulka třeba vadí méně než potom celá zahalená postava,“ vysvětlil.

Spor posuzoval i Evropský soud pro lidská práva 

Problém by nakonec mohl vyřešit až zákon. Domnívá se tak i europoslanec Stanislav Polčák (TOP 09). „Bylo by vhodnější, aby to upravil i zákonodárce,“ řekl Právu. Inspirovat se může v Evropě.

„Byl jsem stanoviskem paní Šabatové překvapen. Na evropské úrovni tento spor posuzoval i Evropský soud pro lidská práva, když zkoumal oprávněnost zákonů Belgie a Francie o zákazu nošení šátků zakrývajících obličej. Soud stížnosti zamítl,“ řekl Právu.

Postoj ombudsmanky se nelíbí ani poslanci Marku Bendovi (ODS). „Je to úlet. Pokládám za lehce absurdní se za každou cenu přizpůsobovat každé kultuře, která sem přijde. Když k nám přijdou lidožrouti a řeknou, my doma jíme lidi, tak je tady budou moci jíst taky?“ zažertoval pro Právo.

Reklama

Výběr článků

Načítám