Článek
Hajný při své výpovědi argumentoval výsledky auditu, který měl před lety zadat tehdejší náměstek primátora Rudolf Blažek. Z něho prý vyplynulo například to, že odbor informatiky Magistrátu hlavního města Prahy neplnil svou roli a neřídil a nekontroloval průběh realizace projektu. „Naopak vše nasvědčuje tomu, že skutečným koordinátorem projektu byla firma Haguess,“ uvedl.
Praha tak byla na této firmě do značné míry závislá. Vztah společnosti a hlavního města je prý podle auditora zakotven ve smlouvách „účelově k tomu, aby tato společnost měla zajištěné dlouhodobé působení v projektu a z něj plynoucí příjmy“. „Projekt Opencard je tak ve všech oblastech zcela mimo kontrolu hlavního města Prahy,“ citoval Hajný výslednou zprávu auditora.
Účelová a zcela nedosažitelná fikce
Hajný také zkritizoval, že tzv. business plán projektu byl od začátku podle auditora „účelovou a zcela nedosažitelnou fikcí“. Projekt byl totiž prý prezentován jako samofinancovatelný. „Jak se později ukázalo, projekt samofinancovatelný nikdy nebyl, a pokud vím, tak stále není,“ řekl a vyslovil také údiv nad tím, že tento plán nevznikal na magistrátu, ale vypracovala jej soukromá společnost, údajně personálně propojená s firmou Haguess.
Je přesvědčen, že v případu byly spáchány trestné činy, zejména porušení zákona o veřejných zakázkách. Zdůraznil zejména, že hodnoticí komise Hlavního města Prahy doporučila uzavřít smlouvu s Haguessem na plnění, jehož plnou cenu neznala. Společnost taky podle něj nepředložila žádnou relevantní referenci na obdobný systém.
„U řady zakázek v rámci projektu bylo auditorem identifikováno záměrné a účelové dělení zakázky do samostatných smluv, aby se zadavatel mohl vyhnout vyšší formě výběrového řízení. Největší prospěch z těchto postupů měla podle auditora společnost Haguess,“ dodal.
„Vzhledem k rozsahu auditorem popsaných pochybení v rámci projektu se nemohlo jednat o náhodu a trestná činnost byla pravděpodobně páchána v rámci organizované skupiny, a to ve spolupráci osob pracujících pro Hlavní město Prahu, Dopravní podnik Hlavního města Prahy, společnost Haguess a případně další společnosti, které na projektu participovaly či participují,“ uzavřel svou výpověď.
Komise předvolá Blažka
Komise vyslechla také někdejší pražskou zastupitelku Janu Ryšlinkovou, která v roce 2009 kvůli kauze Opencard podala trestní oznámení na neznámého pachatele. Ta například podotkla, že jeden z podkladů k projektu tehdy ještě tzv. univerzální karty Pražana byl vyhotoven v počítači šéfa společnosti Haguess.
Upozornila také na to, že dva policisté, kteří její kauzu vyšetřovali, byli z neznámých důvodů v polovině roku 2010 odvoláni, přestože nabyla dojmu, že „svojí činností skutečně chtějí rozplést podezření, která už sami měli delší dobu“.
Komise se závěrem usnesla, že bude chtít po magistrátu veškeré písemné podklady k projektu Opencard. Předvolá také bývalého náměstka Rudolfa Blažka a zmíněné dva policisty, kteří v první fázi řešili trestní oznámení Ryšlinkové.