Článek
Ve volbách v Pardubickém kraji by jasně zvítězila soc. dem. s 29,5 procenta, velká tlačenice je ale naopak na druhém až pátém místě. V těsném rozmezí se tu o hlasy voličů pere TOP 09 (19,5 procenta), ANO miliardáře Andreje Babiše (18 procent), komunisté (17 procent) a ODS (16,5 procenta).
Mezi osmi nejsilnějšími stranami, jejichž lídři se v pondělí večer utkali v debatě ČT, se objevili také lidovci (10,5 procenta), Úsvit přímé demokracie senátora Tomia Okamury (10 procent) a zelení (8,5 procenta).
Šance oslovit televizní diváky naopak unikla zemanovcům, kteří v průzkumu volebního potenciálu dostali 7,5 procenta. Česká pirátská strana a Strana soukromníků České republiky dostaly shodně 4,5 procenta, čtyři procenta by dostala Strana svobodných občanů.
Ostatní partaje měly volební potenciál menší než tři procenta, mezi nimi i blok Hlavu vzhůru Jany Bobošíkové.
Aktuální volební potenciál v pardubickém kraji
Průzkum potenciálu se liší od volebního modelu i stranických preferencí, odráží se v něm i hlasy voličů, kteří se nedokáží mezi stranami rozhodnout, proto výsledný součet překračuje sto procent.
Ve výzkumu, který probíhal 19. až 25. září, odpovídalo celkem 1026 respondentů, statistická chyba se pohybuje v rozmezí 3,5 procent pro strany s velkým volebním potenciálem a 1,5 procenta u partají s nižším ziskem.
V prosazování školného zůstala TOP 09 osamocena
Školství a vzdělávání bylo hlavním tématem pondělního televizního předvolebního duelu v Pardubickém kraji. Debata ČT se točila hlavně kolem vysokoškolského studia a jeho případného zpoplatnění. Podle všeho v následujících čtyřech letech zavedení školného nehrozí. Z debaty totiž vyplynulo, že by ho prosazovala jedině TOP 09.
Z průzkumu pro ČT vyplynulo, že 62 procent lidí se rozhodně staví proti zavedení školného.
Školné odmítl jak lídr soc. dem. Ladislav Effenberk, tak jednička kandidátky KSČM Květa Matušovská i Augustin Karel Andrle Sylor z Úsvitu přímé demokracie senátora Tomia Okamury. „Nezaměstnanost lidí od 18-24 let máme 19 procent, což je dvakrát vyšší než v Německu. To ukazuje, že by se školné zavádět nemělo,“ řekl Effenberk.
Lídr Strany zelených Jiří Čáslavka uznal, že za prodlužování studia má být adekvátní poplatek, dodal ale, že školné neřeší kvalitu studia. „Pokud se zavede školné, tak ve většině zemí prudce roste a stává se sociální bariérou,“ uvedl.
Studium na VŠ by mělo zůstat bez poplatku i podle KDU-ČSL. „Pětileté studium na první vysoké škole má být v řádném termínu zdarma,“ uvedl lídr lidovců Jiří Junek s tím, že případné další studium by už poplatkům podléhalo.
Podle jedničky hnutí ANO Martina Kolovratníka jeho strana školné neodmítá, ale nyní podle něj není na jeho zavedení vhodná doba. „Nechceme zatím zavádět školné, společnost na to není připravena,“ uvedl.
ODS otočila
Lídr ODS Radim Jirout musel obhajovat nedávnou otočku své strany ohledně školného. „Jak se vyvíjí názor společnosti, tak se vyvíjí názor politické strany. Došli jsme k závěru, že je důležitá stabilita systému a pro toto volební období školné nechceme,“ prohlásil.
Školné tak obhajoval jen lídr TOP 09 Jaroslav Zedník. Vyslovil se pro to, aby vysoké školy mohly za semestr vybírat pět tisíc korun. „Peníze by měly být využívány na zkvalitnění výuky ne na mzdy,“ uvedl s tím, že by se zároveň měly zavést i státem garantované půjčky pro studenty. „To by studium naopak zpřístupnilo, šlo by o investici do budoucna,“ dodal.