Nástupní plat 20 tisíc muže za katedru nepřilákal

Platový skok na dvacet tisíc vymyslel brzy po nástupu Nečasovy vlády v roce 2010 tehdejší ministr školství Josef Dobeš (tehdy VV). Je dodnes přesvědčen, že vyšší mzdou získal pro školství novou krev. „Zažil jsem velký příliv mladých učitelů a mezi nimi i mužů. Alespoň tak jsem údaje od statistického institutu na ministerstvu školství ze září 2012 vnímal,“ řekl v neděli Právu Dobeš.

Tabulky ministerstva, jež sice nezohledňují věk, však celkově vyšší počet mužů ve školách nezaznamenaly. Spíše svědčí o opaku. A také většina Právem oslovených ředitelů základních škol si nevšimla, že by se muži pro školství nadchli.

„Nepostřehl jsem, že by muži jevili zvýšený zájem o učitelskou profesi,“ řekl Právu ředitel ZŠ Antonína Sovy v České Lípě Václav Špetlík. „Jednoho chlapce jsme teď přijali, ale že by byl nějaký enormní zájem mužů o školství, to ne,“ dodal.

Podle něj ani dvacet tisíc není pro muže až tak motivační částka. „Pro ženu už je to velmi slušný plat, ale pokud má muž živit celou rodinu, tak v současné době to není tolik. A jestliže má být školství zase pokráceno o x miliard do roku 2015, tak výhled zase není moc optimistický. Kdo ví, za pár let může být 20 tisíc úplně nicotná mzda,“ dodal Špetlík.

Poukázal také na zmíněný článek Práva z 22. července, z něhož vyšla učitelská profese jako nejhůře placená mezi obory, u nichž je vyžadováno vysokoškolské vzdělání.

Průměrný plat v zemi dosahuje zhruba 25 tisíc korun. Podle institutu CERGE se průměrný hrubý měsíční plat učitelů základních a středních škol podle věku pohybuje v rozmezí od 23 do 29 tisíc korun.

Vysokoškoláci zaměstnaní v jiných oborech ale berou v průměru od 32 do 48 tisíc korun. V oborech, jako je například finanční sektor či informační technologie, je však rozdíl v platech daleko vyšší. A to jsou profese, které muže nejen kvůli platu zajímají mnohem víc.

Situace se ale může lišit podle regionu a dalších okolností a někde třeba motivačních dvacet tisíc zabralo.

„Zaznamenal jsem, že více mužů se hlásí do školství, což může být také jedním z  důsledků, že se zvedl základ. Přece jen to nebylo pro chlapy atraktivní, když si jinde vydělali víc,“ domnívá se Martin Prokop, ředitel ZŠ Slovanská alej v Plzni.

Jeho postřeh je však ojedinělý. Ani ze statistik ministerstva školství nevyplývá, že by mužů přibývalo. Naopak jich je pořád méně, což koresponduje s trendem propouštění, k němuž byly školy kvůli úsporám donuceny a o němž Právo minulý týden informovalo.

Ze statistik je dokonce patrné, že v roce 2011, kdy se nástupní plat zvedl, odešlo ze základních škol dvě stě mužů, o rok později to byly další dvě stovky. V roce 2013 přibylo 11 mužů.

Změn, které však mohly mít odrazující vliv, proběhlo v posledních letech několik. Například zrušení tzv. věkového automatu, který byl zárukou růstu mzdy úměrně s odpracovanými léty, a tím i zkušenostmi, připravilo učitele o jistotu finanční perspektivy. Navíc je s profesí spojena velká byrokracie a malá úcta ve společnosti.

A jak zajímá pedagogická činnost čerstvé absolventy středních škol? V roce 2011 evidovala Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně celkem 8219 přihlášek. Loni jich bylo 8136, z toho 1366 přihlášek podaných muži. Letos uchazeči podali celkem 7864 přihlášek a z toho 1232 přihlášek podali muži.

„Je otázkou, jak rychle jsou uchazeči schopni zareagovat na zvýšení nástupního platu u té které profese,“ poznamenala mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

Ani na Univerzitě Karlově v Praze se zájem o studium pedagogiky neprojevil. Na Univerzitě Palackého v Olomouci hned v roce 2011 došlo k robustnímu vzestupu přihlášek z 8713 na 10 579, ale o rok později už jich bylo 9731.

Tento pokles bude zřejmě dán výrazným populačním propadem.

V roce 2011 se hlásili na školy lidé narození v letech 1992 a 1993, což byly poslední silné ročníky v řadě, kdy se rodilo přes 121 tisíc dětí. Roku 1994 už jich ale bylo jen 106 tisíc a o rok později o dalších deset tisíc méně.