Švýcarské úřady prý zaznamenaly pohyb zlata mezi bankami loni v lednu a vyhodnotily jej jako podezřelý. Kromě zlata zmrazily následně také několik účtů, celkem údajně 19 miliard korun, píše Respekt s odvoláním na aktéry případu, kteří údajně promluvili za slib zachování anonymity. Čeští ani švýcarští žalobci se k případu nevyjádřili.

Podle Respektu se švýcarská prokuratura obrátila na české státní zastupitelství s dotazem, zda Tykače vyšetřuje policie. Vzhledem k tomu, že soudy právě řešily obnovu jeho trestního stíhání v kauze vyvedených peněz z CS Fondů, čeští žalobci prý požádali, aby peníze zůstaly zablokované, dokud se kauza fondů nevyšetří.

"Pavel Tykač nemá a neměl ve Švýcarsku ani jinde zablokovaný žádný bankovní účet či jiná aktiva," uvedl Chudomel s tím, že se zřejmě jedná o snahu "zabránit uzavření kontraktu mezi Czech Coal a ČEZ o dlouhodobých dodávkách uhlí do Elektrárny Počerady."

V kauze CS fondů byli odsouzeni čtyři lidé

Kriminalisté začali opět vyšetřovat Tykače kvůli fondům poté, co loni v srpnu pražský městský soud povolil obnovu trestního řízení a letos v lednu ji potvrdil Vrchní soud. Kauzu loni znovu otevřel podnikatel František Bušek, dříve známý pod jménem Chobot. Soud jej vyslechl jako svědka při soudu se dvěma muži, kteří se podle obžaloby zapojili do obchodů s akciemi fondů. Bušek tehdy mimo jiné vypověděl, že Tykačovi pomáhal CS Fondy vytunelovat. Oba obviněné soud nakonec osvobodil.

Vzhledem k Buškově svědectví pak žádal žalobce obnovu řízení a soud nakonec označil zastavení Tykačova stíhání v roce 2007 ve světle nových informací za předčasné. Soudy také v minulosti uložily za vytunelování fondů čtyřem lidem nepodmíněné tresty od čtyř do osmi let a podle soudu je ve hře varianta, že byli pouze loutkami v rukou někoho jiného. Bušek v kauze vypovídal, protože mu již nehrozí kvůli promlčení trestní stíhání.

Zpochybňovaná transakce se odehrála v roce 1997, kdy byl ze tří fondů spravovaných společností C.S. Fond převeden majetek v hodnotě 1,23 miliardy korun na účet makléřské společnosti Umana. Jako protihodnotu dostal fond téměř bezcenné akcie firmy Drůbež Příšovice. Peníze byly odčerpány z Plzeňské banky, která byla depozitářem fondu. Peníze se už zpátky získat nepodařilo, přičemž většina skončila na účtech v zámoří. CS Fondy do února 1997 ovládala Tykačova finanční skupina Motoinvest.

Tykač figuruje i v případu Mostecké uhelné

Tykačovo jméno zaznívá také v souvislosti s vyšetřováním v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS), nyní Czech Coal. Kromě české policie privatizaci již roky prověřují i švýcarské orgány kvůli podezření, že ji provázely finanční machinace. Švýcaři předloni obžalovali sedm bývalých manažerů MUS a Appian Group. Tykač se podle úřadů mohl podílet na vyvedení peněz z MUS. Od stíhaných manažerů společnost postupně téměř celou koupil.

Detektivové manažery podezírají, že zneužili informace při obchodování a z MUS údajně vyvedli 150 miliónů dolarů, tedy přes tři miliardy korun, které využili na nákup akcií MUS. Někdejší šéfové od počátku trestní stíhání odmítají. Loni v říjnu přibylo ještě obvinění z podvodu při privatizaci této firmy v roce 1999. Podle žalobce způsobili státu škodu přes 1,6 miliardy korun. Česká policie zapečetila bývalým manažerům majetek v hodnotě 800 miliónů korun. Švýcaři už před tím zmrazili zhruba 14 miliard korun.

Jeden z manažerů, miliardář a bývalý majitel TV Metropol a Pětka Luboš Měkota, letos počátkem března náhle zemřel ve věku 55 let. [celá zpráva]

České státní zastupitelství podle Respektu na Tykačův majetek při případném zmrazování nedosáhne, protože podnikatel nemá v Česku osobní účty, a co se týče uhelných dolů, není jejich jediným vlastníkem - několik procent drží menšinoví akcionáři, a justice tak na ně nesmí sáhnout.