Článek
Shodují se na tom šéf české pobočky nevládní protikorupční organizace Transparency International (TIC) David Ondráčka i předseda občanského sdružení Oživení Tomáš Kramár. TIC linku provozovala od jejího vzniku v září 2007 do konce loňského roku, kdy její provoz převzalo Oživení.
Na linku sice často volají věční stěžovatelé a jen zlomek z loňských devíti tisíc telefonátů se skutečně týká korupce, ale i tak policie reaguje chybně, nedůsledně či případy sama dokonce zametá pod koberec.
„V politicky citlivých případech tady podle mého existují tlaky, i když je všichni navenek popírají,“ řekl Právu Ondráčka. Podle něj policista, když vidí, že může narazit, raději případ odloží, než by si dělal problémy. „Chybí tu prostě poptávka po něčem jít a dotáhnout to do konce,“ tvrdí šéf protikorupční nevládní organizace.
Kramár zastává podobný názor. „Korupci v nejvyšších místech není žádoucí odhalovat a jsou velké politické tlaky na policii a vyšetřovatele,“ řekl Právu s tím, že to se netýká jen politiky na nejvyšší úrovni, ale také na té komunální.
Představitelé obou organizací dodávají, že odhalovat korupci v Česku se nedaří i proto, že policie na to nemá dostatečné kapacity, chybějí jí fundovaní odborníci. I proto mnohé případy často končí odložením.
Ve zlepšení nevěří
Zatímco Ondráčka je skeptický k tomu, že by se po nástupu nového ministra vnitra i policejního prezidenta mohla situace v odhalování korupce radikálně změnit, Kramár doufá, že Jan Kubice jako zkušený policista by mohl policii od různých tlaků uchránit. I když připouští, že lepší by byl v pozici policejního prezidenta než ministra vnitra.
„Podali jsme trestní oznámení s jasnými důkazy, kde se policie měla čeho chytit, a přesto byly v naprosté většině odloženy,“ uvedl Ondráčka.
| Kolik lidí využilo linku |
|---|
| Protikorupční linku 199 loni vytočilo 9143 volajících. 2500 hovorů bylo relevantních, z toho se jen 248 týkalo korupce. Na jejich základě podala Transparency International šest trestních oznámení. |
První zkušenosti za necelé čtyři měsíce provozování protikorupční linky má i Oživení. Podle Kramára se na sdružení obrátil občan, který žádal úřad o nějaké povolení, přičemž úředníci dělali drahoty. Nakonec za ním přišel prostředník s tím, že za určitý obnos povolení zařídí. „Původně šel ohlašovatel na policii, ale tam to nebylo dobře zpracované, takže se obrátil na nás,“ uvedl Kramár.
Právě proto se jeho sdružení obrátilo na policejní protikorupční útvar, se kterým chce v podobných případech spolupracovat. „Specializované útvary dokážou zareagovat mnohem rychleji a s větší rutinou,“ míní Kramár.
Spolu s Ondráčkou se také shodují v tom, že na linku 199 volají často notoričtí stěžovatelé či šílenci, a proto by se její propagace měla více rozšířit do veřejné správy. Tedy tak, aby na ni svá podezření z korupce oznamovali právě lidé zevnitř.
S tím souhlasí i ministerstvo vnitra, jehož bývalý šéf Radek John (VV) předložil ve středu do vlády zprávu o provozu protikorupční linky za uplynulý rok, kterou má Právo k dispozici.
„I přes zdrženlivost při podávání trestních oznámení se TIC opakovaně setkala s tím, že trestní oznámení nebylo zřejmě policií vyhodnoceno tak, že by obsahovalo skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin,“ uvádí se ve zprávě. Zkušenosti TIC prý opakovaně potvrzují klienti právní poradny, kteří si poměrně často stěžují na skutečnost, že se orgány činné v trestním řízení odmítají jejich podněty zabývat.
Lidé se přitom nejčastěji na linku obracejí s podněty týkajícími se územně samosprávných celků, ministerstva vnitra a ministerstva spravedlnosti.
Zájem o linku zaznamenalo za čtyři měsíce letošního roku i sdružení Oživení, avšak podle Kramára se osm z deseti volání denně týká osobních problémů volajících, které s korupcí nemají nic společného.