Článek
V době, kdy policii chybí téměř miliarda korun na provoz, vyplácí vnitro kolem tří miliard ročně jen na výsluhách bývalým zaměstnancům, kteří už pro stát nepracují. Proti období před platností nového služebního zákona se celková částka zvýšila o víc než miliardu.
Aktivních je 42 tisíc, výsluhy bere 23 tisíc
Koncem loňského roku měla česká policie na výplatní pásce 42 080 aktivních policistů a 23 309 příjemců výsluh. Jejich počet radikálně vzrostl v posledních dvou a půl roku, kdy od sboru odešlo přes 9,5 tisíce lidí.
Ti všichni využili tříletého přechodného období, po které mohou odejít do civilu ještě podle starých pravidel, která přiznávají nárok na výsluhu již po deseti letech služby. Od 1. ledna příštího roku si bude muset policista odpracovat alespoň patnáct let. Očekává se proto, že odliv policistů bude pokračovat ještě do konce letoška.
"Věděli jsme, že s přijetím nového služebního zákona budou spojeny určité náklady, než plně najedeme na nová pravidla. Tak masívní odchod policistů jsme ale samozřejmě nečekali,“ přiznává bývalý ministr vnitra, za jehož působení se zákon připravoval, František Bublan (ČSSD).
Ještě v roce 2006, posledním, než služební zákon vstoupil v platnost, rozdělovalo vnitro na výsluhách 1 813 798 tisíc korun. Za loňský rok to bylo už 2 825 722 tisíc korun.
Vyplývá to z údajů odboru sociálního zabezpečení ministerstva vnitra. Do letošního července ukončilo pracovní poměr u policie dalších skoro 700 lidí a do konce roku přibudou další. Výše výsluh tak nepochybně přesáhne tři miliardy.
Problém do budoucna
Tučný balík přitom bude zatěžovat státní rozpočet řadu let, protože od policie začali v posledních letech odcházet kromě lidí před důchodem také mladí.
"Počítali jsme s tím, že budou odcházet později. Že budou výsluhu pobírat třeba pět let, než jim naběhne řádný důchod. Jenže tím, že se odchody tak rozmohly a lidé odcházejí už třeba v pětatřiceti čtyřiceti letech, je zaděláno na problém do budoucna,“ upozorňuje Bublan.
"Výsluhy jsou obtížně udržitelný mandatorní výdaj, který nepokládám za šťastný. Vždycky jsem prosazoval, aby nebyl valorizován a aby byl degresívní,“ říká bývalý ministr financí za KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Se svými návrhy například na zdanění výsluh však neuspěl ani v bývalé vládní koalici. "Nejlepší by bylo vyplácet policistům při odchodu ze služby jednorázovou částku,“ uzavírá dnes již politik nové strany TOP 09.
Podle Bublana je jakýkoli zásah do výsluh nemožný. "Kdyby se na výsluhy sáhlo policistům, muselo by se i hasičům, vězeňské službě a vojákům. To si žádná vláda nedovolí,“ míní exministr vnitra.
Třeba se někteří vrátí
Částečné řešení vidí Bublan v návratu části policistů, kteří sbor opustili za působení jeho nástupce Ivana Langera (ODS). "Je reálná šance, že se část lidí vrátí zpátky k policii. Neříkám, že všichni nebo polovina, ale značná část by mohla najít cestu zpět,“ doufá Bublan.
Jak Právu sdělila Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra, průměrná výsluha loni činila 9467 korun měsíčně. U policisty, který má odslouženo minimálních 10 let, odpovídá pětině služebního příjmu. Tento nárok vznikne policistům po prvním lednu příštího roku až po 15 letech ve službě. S odslouženými léty se výsluhy zvyšují, maximálně mohou dosáhnout 55 procent platu po 29 odsloužených letech. Nově to bude 50 procent platu po 35 letech práce u sboru.