Článek
Jak se vám podařilo tak úspěšně vrátit?
Mám filmovou zkušenost, točila jsem jak ve Španělsku, tak v Německu. Režisér Mináč mi původně nabídl roli Švédky, do které se Winton zamiluje. Při zkouškách se však rozhodl mi dát větší roli matky, která své dvě děti posílá do Anglie a přitom tuší, že se s nimi už nikdy nesetká. Závěrečná scéna na nádraží byla citově vypjatá. Děti brečely, já jsem brečela, najednou jsme všichni propadli pocitu, že jsou to moje děti a že se navždycky loučí s matkou. Jsem vděčná, že mě režisér obsadil do této role.
Jak jste se na natáčení připravovala?
Četla jsem o akci pana Wintona knihu a moc jsem o tom přemýšlela. Úplně jsem si představovala, jak ze své kanceláře v hotelu Evropa na Václavském náměstí organizuje záchranu téměř sedmi set dětí. Nečekal přitom žádný vděk, řídil se jen svým svědomím a poznáním, co tyto děti v nacisty okupované zemi asi čeká.
Ve Španělsku jste se stala tváří akce Dávejte krev. Jak se podaří, že se Češka prosadí do takové kampaně?
Pracovala jsem několik let ve Španělsku jako modelka, mluvím pěti jazyky, takže mě pozvali na casting, kterého se zúčastnilo velké množství modelek. Chtěli někoho, kdo by působil přirozeně, nenalíčený, prostě usměvavý člověk. Mělo jít o jednoletou akci, ale úspěch byl takový, že trvá už čtvrtý rok. A je vidět všude. Všechno je spojeno s mým jménem, což přináší až humorné zážitky. Zastavil mě muž, který říkal, že šel dát krev. Když se ho zeptali, jak se jmenuje, odpověděl Marta Richterová, protože si vybavil plakát s mou tváří a jménem. O důležitosti akce svědčí, že ji podporuje španělská královna.
Zahrála jste si také ve španělském divadle.
V češtině se ta tragikomedie jmenuje Vzpomínky záletníka. Po dvě hodiny ve dvou se z jeviště ani nedostanete. Vystupovali jsme v Madridu, Barceloně, na zájezdech. Původně se počítalo s půl rokem, ale hráli jsme to dva a půl roku. Měla jsem potom práci v Miláně, takže jsem musela skončit. Splnila jsem si sen. Je to náhoda, že mě v devatenácti objevili na diskotéce a přemluvili, abych odjela do Paříže.
:. Marta Richterová při scéně z filmu Nickyho rodina
:. Marta Richterová při scéně z filmu Nickyho rodinaFoto: Archiv Marty Richterové
Natočila jste i pěvecké CD, moderovala televizní pořad…
Oslovil mě hudební producent. Přišla jsem do studia a nevzpomněla jsem si pomalu na žádnou písničku. Vybral mě na duet se zpěvákem Tonim Morlou, který prožívá lásku s mladou ženou. V televizi jsem měla vlastní pořad a organizovala jsem velké módní přehlídky, které jsem moderovala.
Máte herecké sny?
Maminka Marta Richterová působila v Městských divadlech pražských, vždycky jsem se za ní vracela. V divadle jsem jako děcko vlastně vyrůstala. Pokračovat v kariéře by bylo jednodušší, ale ráda bych teď byla s maminkou. Zahrála jsem si tu v několika televizních seriálech menší role, většinou atraktivní blondýny. Mě ale spíš zajímají charaktery lidí. Chci hrát živé postavy.
Na čem momentálně pracujete?
Moderuji společenské akce a módní přehlídky i v cizích jazycích. Jsem tváří módní návrhářky Ilony Donátové a připravuji se na natáčení nového filmu.