Článek
V Santa Cruzu slavilo vyhlášení autonomie stejnojmenného státu na 100 000 lidí. Ve městě panovala karnevalová atmosféra, lidé se ověsili girlandami květin, zpívali a vydali se do ulic s nápisy "Teď jsem autonomní".
"Toto je Ano pro Bolívii a Ne tyranům," řekl guvernér státu Ruben Costas. Shromáždění na podporu odpoutání od centrální moci se konala také ve zbývajících třech departementech.
V La Pazu se s příznivci vydali do ulic
Morales, který je první indiánský prezident Bolívie, řekl, že oponentům ústavních změn jde o "rozdělení a převrat". "Nedovolíme rozdělení Bolívie," volal na stoupence. O platnosti nové ústavy, schválené na začátku prosince, rozhodne národní referendum, které se má konat příští rok.
Levicově zaměřený Morales je u moci od roku 2006 a krátce po nastoupení do úřadu znárodnil klíčové energetické zdroje; jeho projekty vytvářejí napětí mezi chudými a bohatšími částmi země.
Chudý západ a bohatý východ
Mezi ty první patří hornatý západ, k těm druhým především čtyři východní departementy, které se rozhodly situaci řešit vyhlášením autonomie. Žije v nich asi 35 procent z 9,5 miliónu obyvatel a usilují o nastolení federativního systému, v němž by se dělily s centrální vládou jen o část příjmů. Moralesova nová ústava počítá se zvýšením daňové zátěže těchto bohatých států a chce tím financovat sociální programy.
Ve východních částech země se nachází nejen nejkvalitnější zemědělská půda, ale také ropa a plyn. Obyvatelé Santa Cruzu a dalších třech zmíněných států mají v příštích měsících hlasovat o navrhované autonomii, která počítá s vytvořením vlastní policie, s předáním kontroly nad pozemky úřadům států a s ponecháním dvou třetin daňových příjmů v pokladně států.
Roztržka může skončit občanskou válkou
Podle některých analytiků zemi hrozí rozdělení nebo občanská válka, pokud by se prezident rozhodl proti nespokojeným správním celkům použít sílu. Morales tím pohrozil už v pátek a do ulic měst povolal armádní i policejní posily.
Bolívie má po Venezuele druhé největší zásoby ropy v Jižní Americe.