Specialitou bývalé italské metropole je čokoládový likér

Proslulá je také turínská výroba kabelek. Především centrum města však nabízí skutečné architektonické skvosty. Metropole provincie Piemont, která je vstupní branou do italské části Alp, byla v 60. letech 19. století šest let hlavním městem sjednocené Itálie. Díky finanční podpoře rodu Agnelliů, hlavních akcionářů Fiatu, se tu v roce 2006 konaly 20. zimní olympijské hry.

Symbolem města se stala jedna z nejvyšších zděných staveb na světě – 167,5 metru vysoká věž Mole Antonelliana, stojící v uličce Via Montebello. Původně ji architekt Antonio Antonelli stavěl jako synagogu. Svému účelu však nikdy nesloužila.

Dnes je hojně vyhledávaným Muzeem kinematografie, které nabízí skutečné skvosty nejen italského filmu. Turín jako na dlani pak uvidíte z vyhlídky na věži. I když Mole Antonelliana ční vysoko nad městem, celou ji vlastně nevidíte. Ulička, v níž stojí, je poměrně úzká a podívat se od paty ke špičce věže je o zlomení krku.

Když se odtud vydáte směrem k řece Pádu, odměnou vám bude procházka po nábřeží nejznámější řeky Apeninského poloostrova. Břehy jsou lemovány parky a desítkami útulných kaváren, trattorií, pizzerií a restaurací. Nejznámější je park Valentino, který je ve dne až ospale romantický a v noci italsky temperamentní.

Nepochybně vás zaujme nejen krásná kašna, ale i gotický hrad. Kromě tradičně skvělé italské kávy stojí za ochutnání také místní speciální čokoláda a z ní vyráběný likér Bicerin. Příjemné posezení najdete také v samotném centru města, jen záleží, jakou cenovou kategorii si vyberete.

Hlavní ulicí v centru je Via Roma se spoustou luxusních obchodů. Ta vás dovede i k nejvýznamnějším budovám, jako je Palazzo Madama, jehož součástí je bývalá pevnost a pomník italským válečným hrdinům.

Poblíž stojí dva významné kostely – San Giovanni Battista a San Lorenzo spojené se slavným turínským plátnem. To vše je v těsné blízkosti hlavního turínského náměstí Piazza Castello. Jakýmsi protějškem barokní krásy Palazzo Madama je renesanční klenot Palazzo Scaglia di Verrua.

Největším a jedním z nejhezčích komplexů je Královský palác, bývalé sídlo savojských králů, nyní mimo jiné také muzeum, s velkou a krásnou zahradou. Celé centrum s mnoha zajímavými stavbami je především v barokním slohu s četnými podloubími.

Za prohlídku stojí nejen krásné kostely, ale také muzea, kterých je v Turíně více než 40. Hodně zajímavých soch a sousoší najdete na Piazza Solferino, náměstí pojmenovaném po slavné bitvě. Na kraji centra je další z turínských Palazzo Madama unikátů – Piazza Della Republica. Tady je prý největší otevřené tržiště Evropy, na němž koupíte snad vše. Lákavé je čerstvé ovoce, zelenina, květiny, sýry, oblečení, ale i různé cetky. Prohlídka Turína, či spíše procházka jeho centrem, je tak na půl dne. Nepočítaje návštěvy muzeí a prohlídky kostelů

K nejslavnějším, ale zároveň k nejdiskutovanějším relikviím, které se vážou k postavě Ježíše Krista, patří Turínské plátno. Lněná látka je dlouhá 436 a široká 110 centimetrů. Mělo do ní být Josefem z Arimatie a Nikodémem zabaleno Ježíšovo tělo po jeho sejmutí z kříže a uloženo do hrobu. V kamenném hrobě našli plátno poté, co Kristus vstal z mrtvých a vstoupil na nebesa. Zůstal na něm otisk Ježíšova těla včetně tváře. Tak praví legenda.

O stáří a pravosti plátna se vedou vědecké spory. Doba jeho vzniku se odhaduje podle různých zdrojů mezi 3. stoletím před naším letopočtem a 14. stoletím našeho letopočtu. Církev se v tomto směru nevyhraňuje. Postava 175 až 180 centimetrů vysokého muže ve stáří 35 až 40 let by Kristovi odpovídala, na vousech mají být i rozmazané kapky krve. Ať už je to s pravostí jakkoliv, v každém případě se jedná o velmi zajímavou relikvii hodnou vidění.

Plátno putovalo z Jeruzaléma přes Edessu, Konstantinopol, Chambéry až do Turína, kde bylo roku 1578 uloženo v katedrále San Giovanni Battista (sv. Jana Křtitele, Via XX. Settembre 87) a uchováváno je v kapli Sidone. Věrná kopie je k vidění v nedalekém kostele San Lorenzo na Piazza Castello.

Oba kostely jsou od sebe vzdáleny několik desítek metrů. Vstup do sakristie, kde je kopie vystavena, je zdarma a je možné ji fotografovat. Ovšem návštěvnický provoz odpovídá významu památky. Zejména v hlavní turistické sezóně není v sakristii k hnutí.